Lenka Loužilová

Při prvním porodu v životě ztratila hodně krve a syn měl potíže s dýcháním. „Měla jsem strach," svěřila se

Svého prvorozeného syna Matyáše porodila Lenka Loužilová v Pardubické nemocnici. „I přesto, že na samotný porod nemám vůbec hezké vzpomínky, veškerá péče tamního personálu mi vše vynahradila,“ svěřila se Lenka Loužilová.

Na porodním sále nastaly komplikace

„Samotný porod se měl podle ozev rozjet až k večerním hodinám nebo druhý den ráno. Prcek si to ale rozmyslel a na porodní sál už mě vezli kolem půl druhé odpoledne. Jenže nastaly komplikace a já ztratila velké množství krve a malý měl menší problémy s dýcháním,“ líčila prvorodička.

„I tak sestřičky a lékaři, kteří tam s námi byli, zaslouží mé největší objetí a díky za to, jak se o nás starali, za úžasnou péči, pohotovost i laskavost, se kterou jsem se setkala. Bohužel při celkové ztrátě 850 mililitrů krve si toho moc nepamatuji, ale ještě tu noc mě vezli na operační sál kvůli jakési sraženině na děložním čípku. Měla jsem hrozný strach, Matyáška jsem viděla pouze chviličku po porodu, a ještě jsem byla mimo,“ vzpomínala na svůj první porod v životě.

Sestřička z oddělení šestinedělí: Byl to anděl!

„I když to možná nebude spravedlivé, tak mé největší poděkování patří sestřičce z oddělení šestinedělí, která se o mě tu noc starala. Byl to anděl. Když mě vezli na sál, držela mě za ruku a pohladila po vlasech. Takový pocit vám může dát jen vlastní maminka nebo někdo, jako byla tahle sestřička. Byla úžasná a díky ní vzpomínám na to vše s úlevou a hřejivým pocitem, jak úžasné dokážou sestřičky být,“ dodala.

„Chtěla bych poděkovat celému oddělení šestinedělí včetně lékařů, uklízeček, sestřiček, asistentek i údržbářů, kteří tam po dobu našeho pobytu byli a báječně se o nás starali. Sice jsem podepsala reverz, abych mohla brzy bez krevní transfuze s Matyáškem odejít, ale už jen ta skvělá péče a laskavost všech mě nabila silou tak velkou, že jsem se o Matyáška bez problémů postarala už druhý den hned v porodnici,“ uvedla maminka, které v paměti zůstala i sestřička Růža. „Říkala mi Bledá tváři,“ pousmála se.

„Děkuji všem, za jejich péči, laskavost, trpělivost a ochotu. Opravdu nikdy nezapomenu na hezké chvilky na oddělení šestinedělí, kde se maminka ocitá s tím prvním malým uzlíčkem, se kterým si neví rady. Právě tady jsme dostali to, co bylo v tu dobu potřeba,“ řekla Lenka Loužilová, kterou potěšilo, jak úžasný má podle jejích slov pardubická porodnice a novorozenecké oddělení personál.