V Nemocnici Pardubického kraje pracuje přes 5000 zaměstnanců, největší počet je samozřejmě ze zdravotnických profesí, jako jsou lékaři, sestřičky, ošetřovatelé, sanitáři, laboranti či farmaceuti a řada dalších, uplatnění však u nás najde i spousta nezdravotnických profesí, ať už v administrativě či službách, našimi kolegy jsou tedy také třeba kuchaři, řidiči, pradlenky nebo údržbáři. Nemocnice je obrovské soukolí, v němž má každé kolečko svoje důležité místo.
Přečtěte si rozhovory s našimi kolegy a uvidíte, jak vypadá práce v našich nemocnicích a co je osobně vedlo k tomu zvolit si obor, v němž působí.
Michaela Šancová
„Neurologie si vybrala mě,“ říká s úsměvem oceněná zdravotnice
„Neurologii jsem si nevybrala. Ona si vybrala mě,“ prohlásila s úsměvem mladá zdravotnice Michaela Šancová, která pracuje na jednotce intenzivní péče Neurologické kliniky Pardubické nemocnice.
„Úplně původně jsem chtěla na střední škole studovat obor Zdravotnický laborant. Ten mi nakonec neotevřeli. Tak jsem šla na maturitní obor Praktická sestra,“ líčila zdravotnice, která už od druhého ročníku bakalářského studia na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice začala pomáhat v Pardubické nemocnici.
Tereza Vodičková
„Na interně musíte vědět od všeho něco,“ říká staniční sestra Tereza Vodičková
Už deset let pracuje v Chrudimské nemocnici na interním oddělení TEREZA VODIČKOVÁ. V současné době zde působí jako staniční sestra. .jpg)
Začínám administrativní prací. Připravím vše potřebné pro to, aby byl zajištěn chod oddělení a zabezpečeny všechny pomůcky. Pak přijdou na denní směnu sestřičky a po nich i pacienti nebo s nimi přijíždí rychlá záchranná služba. V tu chvíli nastává běžná práce sestry.
Veronika Doležalová
Přispět k záchraně života, to je odměna za všechno, říká vrchní sestra interny
Životní cesty jsou různé a člověka mohou někdy zavést i směrem, který by původně nečekal. To je případ i vrchní sestry interního oddělení Pardubické nemocnice Veroniky Doležalové. Přestože začínala u úplně jiného oboru, osud ji zavedl do nemocnice. „Díky svým zkušenostem se nebojím práce a vážím si toho, co nyní mám,“ říká.
Jan Doležal
Z bankéře všeobecnou sestrou? Proč ne. Chtěl jsem dělat něco, co mi bude dávat smysl, říká Jan Doležal
Životní cesty nebývají přímé a Jan Doležal z oddělení klinické a radiační onkologie Pardubické nemocnice je toho důkazem. Už téměř pět let namísto klientů banky pečuje o pacienty s onkologickým onemocněním. A neměnil by.
Pokračovat ve čtení.
Jakub Dědek
Práce na urgentu je ideální pro dobrodruhy, říká budoucí vrchní sestra
Práce na urgentu? Ideální pro dobrodruhy a lidi, kteří mají rádi akci, popisuje Jakub Dědek – zdravotnický záchranář se zkušenostmi jak s prací na urgentním příjmu, tak u záchranky, který bude v nově budovaném pavilonu Pardubické nemocnice zastávat funkci vrchní sestry urgentního příjmu.
Ondřej Boháč
„I muž může být výbornou zdravotní sestrou,“ říká Ondřej Boháč z oddělení ARO
Ještě celkem nedávno platil úzus, že zdravotní sestry jsou ženy a muži lékaři. „Jsem rád, že v 21. století už to neplatí. Vždyť přece výbornou zdravotní sestrou může být i muž a žena zase skvělým chirurgem. Pokud má člověk svou práci rád a vykonává ji dobře, nezáleží na tom, jaké má pohlaví,“ uvádí ONDŘEJ BOHÁČ.
Pokračovat ve čtení.
MUDr. Vratislav Dědek
Obor bych neměnil. Skládat jednotlivé dílky na cestě k uzdravení mě fascinuje i po třiceti letech
.jpg)
Ačkoli na studiích toužil po očním lékařství, jeho profesní cesta nakonec vedla na internu. A dodnes nenastala chvíle, kdy by rozhodnutí litoval. „Vnitřní medicína je krásným základním oborem, který umožňuje celistvý náhled na pacienta,“ říká internista, kardiolog a zároveň náměstek léčebné péče Orlickoústecké nemocnice Vratislav Dědek.
MUDr. Vladimír Němec, Ph.D.
K pediatrii jsem přišel jako slepý k houslím...
Emeritní primář dětského oddělení Pardubické nemocnice Vladimír Němec získal prestižní ocenění České pediatrické společnosti za celoživotní zásluhy v léčebně-preventivní práci v pediatrii.
„Je to milé. Člověka takové ocenění potěší,“ říká nestor východočeské pediatrie, který se se k péči o dětské pacienty a vlastně i do Pardubic dostal tak trochu náhodou. Za dobu jeho působení se však dětské a novorozenecké oddělení přeměnilo v moderní pracoviště a řada odborných aktivit, u jejichž zrodu stál, trvá dodnes.
MUDr. Jan Kolomazník
Mýtus, že každý duševně nemocný člověk bývá agresivní, přetrvává. Důležitá je osvěta
Lidská psychika má různá tajemná zákoutí a v úzkých se může lehce ocitnout také člověk, který zatím žádnými psychickými problémy netrpěl. Když se pak do takové situace dostane, je důležité si přiznat, že na všechno nemusí stačit sám a je dobré raději vyhledat pomoc odborníků.
Jedním z nich je i MUDr. Jan Kolomazník, který od roku 1995 vede psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice.
MUDr. Josef Holub
45 let lékařem v Chrudimské nemocnici. „Důležité je zachovat si selský rozum,“ říká Josef Holub
S Chrudimskou nemocnicí spojil lékař Josef Holub téměř celý svůj profesní život. „Pocházím z Janovic, malé vesničky, která leží 7 kilometrů od Chrudimi. Máme tam asi dobrou vodu, protože ze zhruba 300 obyvatel, co tam žijí, vím minimálně o čtyřech lékařích,“ usmíval se současný zástupce primáře Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) Chrudimské nemocnice, jehož k medicíně přivedl spolužák z gymnázia.
Jiřina Špelinová
Až bude po covidu, vrátím se do Keni, plánuje zdravotní sestra z Pardubic
Jiřinou Špelinovou jen tak něco neotřese. Praktikovala válečnou medicínu, když pomáhala po vlnách tsunami na Srí Lance.
.jpg)
Jako zdravotnice pomáhala i ve vypálených vesnicích v Keni, zažila i stav po teroristickém útoku. Nyní takřka půl roku bojovala se svým týmem v první linii proti koronaviru.
Za 31 let, co pracuje v Pardubické nemocnici, patřilo toto každodenní setkávání s těžkými případy nákazy k těm nejnáročnějším.
Věra Chmelařová
50 let na dětském oddělení: Nedokážu si představit, že už bych nepřišla sloužit, říká zdravotní sestra
.jpg)
Do Pardubické nemocnice nastoupila v roce 1970, hned po dokončení střední zdravotnické školy. „Všichni mi říkali, ať jdu na vysokou, ale já dál studovat nechtěla. Už od malička mě lákalo jít k dětem,“ říká Věra Chmelařová, zdravotní sestra, která dětem nakonec zasvětila celý svůj pracovní život.
Na dětském oddělení Pardubické nemocnice pracuje dodnes, tedy už úctyhodných 50 let.
MUDr. Lidmila Ulvrová
Půl století v Pardubické nemocnici. Radiologie zažila neskonalý boom, říká doktorka Ulvrová
Na radiodiagnostické oddělení Pardubické nemocnice nastoupila doktorka Lidmila Ulvrová v roce 1969 a vydržela zde dodnes. Žádná jiná lékařka v této nemocnici nepracuje déle než ona.
Perioperační sestry
Je to krásná, zodpovědná a nestereotypní práce, shodují se
Jsou více než pravou rukou operatéra, znají každý operační nástroj, a pokud je při operačním výkonu cokoli potřeba, vždy vědí, kam sáhnout – řeč je o perioperačních sestrách.
Vrchní sestra a staniční sestra centrálních operačních sálů Pardubické nemocnice přibližují svou práci, ale i to, jak probíhá v tak zodpovědné práci zaškolování nováčků. A jak vlastně vypadá běžný den perioperační sestry v Pardubické nemocnici?
MUDr. Natálie Kunešová
Vstávat o půl páté a dojíždět sto kilometrů? Když má člověk svou práci opravdu rád, stojí to za to, říká mladá kožní lékařka
Po promoci sice začala na plicním, ale že jí to táhne spíše ke kožnímu lékařství, věděla lékařka Natálie Kunešová už v době studií. A přestože žije v Praze, kde má i rodinu, svému vysněnému oboru se věnuje v Pardubické nemocnici.
MUDr. Daniel Seibert
Z medika lékařem. Dlouhá cesta, která však stojí za to
Pátrání po problému, který nemusí být vždy na první pohled patrný, spolupráce s dalšími medicínskými odvětvími a samotná šíře oboru. Nejen to jsou důvody, proč se lékař Pardubické nemocnice Daniel Seibert po dokončení lékařské fakulty při volbě svého směřování rozhodl pro interní lékařství. Dnes, po pěti letech v praxi před ním stojí atestační zkouška. Jak dnes své rozhodnutí vnímá? A jak se vlastně z medika rodí lékař?
MUDr. Ondřej Havel
Dokázat pacientům ulevit od bolesti je skvělý pocit, říká primář ARO v Litomyšli
Původně chtěl pracovat na dětském, nakonec ho ale jeho kroky zavedly na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Čím si ho získal tento obor, kam směřují současné trendy a jaká je práce na litomyšlském oddělení ARO, jsme se ptali primáře Ondřeje Havla.