Mýtus, že každý duševně nemocný člověk bývá agresivní, přetrvává. Důležitá je osvěta

Nejen tělo, ale i nemocnou duši je potřeba léčit. Lidská psychika má různá tajemná zákoutí a v úzkých se může lehce ocitnout také člověk, který zatím žádnými psychickými problémy netrpěl. Když se pak do takové situace dostane, je důležité si přiznat, že na všechno nemusí stačit sám a je dobré raději vyhledat pomoc odborníků.

Jedním z nich je i MUDr. Jan Kolomazník , který od roku 1995 vede psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice.

Jaká byla vaše cesta k psychiatrii?

Od střední školy jsem se zajímal o psychiatrii, navíc jsem měl dva strýce psychiatry – jeden pracoval v psychiatrické ambulanci v Liberci a druhý jako přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Jsme prostě psychiatrická rodina. Ještě jedna moje sestra je psychiatrička, jen druhá sestra je oční lékařkou (smích).

Co vás na tomto oboru baví?

Jako psychiatr pracuji 34 roků a obor mě baví stále více – líbí se mi rozmanitost psychiatrie, každý pacient je jiný, psychiatrie se neustále rozvíjí. Od roku 1992 působím i jako soudní znalec a od roku 2003 jako sexuolog.

Kdy má psychiatr dobrý pocit ze své práce?

Dobrý pocit z práce mám pokaždé, když z oddělení odchází dobře zaléčení pacienti. Když je pak potkám venku a jsou spokojení, mají dobře fungující rodinu, zvládají práci. Když mi po propuštění napíší, zatelefonují, když se sami ozývají s tím, že si půjdeme zahrát stolní tenis, šachy a podobně.

Máte nějakou profesní deformaci? Jak se projevuje?

Mám psychiatrii velmi rád, s radostí chodím do práce, ale to snad ještě není deformace.  

Jaké jsou nejčastější mýty o psychiatrii a jak se je daří vyvracet?

Stále ještě u některých lidí přetrvávají představy, že duševně nemocný je divný, nepochopitelný, nevyzpytatelný a agresivní. Mýty jsou dosti zakořeněné a ovládají chování vůči lidem s psychickými potížemi. Pomáhá hlavně osvěta. Již čtvrtstoletí se v Pardubicích i jinde konají Týdny pro duševní zdraví, které mají za cíl působit na veřejnost a podporovat lidi s duševními obtížemi, aby se nebáli vyhledat odbornou pomoc.

Změnil se váš obor v průběhu let?

Pojem psychiatrie byl poprvé použit v roce 1808. Zásadní změna v psychiatrii nastala v době francouzské revoluce kdy se zavedl do psychiatrických zařízení důstojný ošetřovatelský režim. Později byl zásadní objev a rozvoj psychofarmak, v současnosti probíhá reforma psychiatrické péče, budují se centra duševního zdraví, máme k dispozici moderní psychofarmaka s podstatně menšími nežádoucími účinky, prodlouženou dobou účinnosti, můžeme používat nové přístroje, jsou k dispozici moderní diagnostické metody. Je usilováno o zkrácení doby hospitalizace i o změnu charakteru psychiatrických nemocnic.

O kolik pacientů nyní na psychiatrickém oddělení Pardubické nemocnice pečujete?

Přestěhovali jsme se do novéého pavilonu psychiatrie, kde máme dvakrát tolik lůžek (20 na uzavřeném oddělení a 30 na otevřeném oddělení), než jsme měli v původních prostorách. Do psychiatrického denního stacionáře může docházet až 25 pacientů, v provozu je řada ambulaní - psychiatrická, protialkoholní, protitoxikomanická a sexuologická. Na staré psychiatrii bylo hospitalizováno kolem 400 pacientů ročně, na nové psychiatrii předpokládáme dvojnásobek.

Jaké diagnózy jsou nejčastější?

Nejčastěji jsou u nás hospitalizováni pacienti se schizofrenním onemocněním, poruchami nálady, neurotickými potížemi, poruchami přizpůsobení, poruchami vyvolanými návykovými látkami a s organickými duševními poruchami.

Co je největší problém u psychických chorob?

Duševní choroby a hlavně pak afektivní poruchy představují velkou zátěž pro vyspělé společnosti 21. století, podle Světové zdravotnické organizace budou v roce 2030 skličovat ještě více než kardiovaskulární a onkologická onemocnění. V České republice je také dosti vysoká sebevražednost – 1300 dokonaných sebevražd ročně, z toho u převážné většiny lidí byla přítomna duševní choroba.

Roste počet duševně nemocných v posledních letech?

Ano, roste, v posledních deseti letech se výskyt závažné deprese zdvojnásobil, stejně tak narůstají problémy s nadužíváním alkoholu, drog a návykových léků.

Jaký je váš lék pro udržení dobré duševní pohody?

Především mám výborné rodinné zázemí. Velmi rádi cestujeme, jezdíme na chalupu, v zimě lyžovat. Při sportu si odpočinu nejlépe, dlouhá léta chodíme pravidelně na squash, hraju závodně šachy, dříve jsem hrál stolní tenis. No a jinak si hlavu úplně nejlépe vyčistím na motorce.

Kdo bývá psychicky silnější? Muži, nebo ženy?

Fyzicky silnější muži jsou psychicky spíše slabší než ženy, přitom méně často vyhledávají pomoc psychologů a psychiatrů, protože své psychické potíže mnohdy považují jen za svoji slabost. Ženy zase trpí depresemi dvakrát častěji než muži, ale vyhledají odbornou pomoc, takže důsledky jejich depresí jsou menší než u mužů, kteří více než ženy sahají k návykovým látkám a také svůj život podstatně častěji končí dokonanou sebevraždou. A to tzv. tvrdými prostředky, jako je oběšení, střelná zbraň nebo skok z výšky.

Má nějaký zásadnější vliv na psychiku změna ročního období?

Ano, určitý vliv má, a to především u afektivních poruch, kdy hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim. Hospitalizací pro mánii zase naopak v létě. Existuje také sezonní afektivní porucha, tzv. zimní smutek. Tito pacienti trpí nedostatkem slunečního světla a pomoc je možná pomocí fototerapie. Na nové psychiatrii máme k dispozici nejmodernější přístroje používané ve fototerapii, které vyvinou intenzivní jasné světlo (10 000 luxů).

Je dnešní doba náchylnější k duševním nemocem?

Některých duševních chorob (například onemocnění schizofrenního okruhu) je stále stejně. Přibývají ale poruchy přizpůsobení, deprese, demence, poruchy související s požíváním návykových látek. Roste počet duševních poruch a věk jejich začátku je dřívější. Pozorujeme vyšší spotřebu antidepresiv. Od loňska hraje významnou roli také covid-19 a s tímto onemocněním spojené psychické komplikace.