Pane doktore, můžete na začátek vysvětlit, co je to glaukom? Co se při tzv. zeleném zákalu v oku děje?
Glaukom je chronicky probíhající onemocnění, které má řadu mechanismů a existuje také celá řada podtypů glaukomu, nicméně jejich společným znakem je postižení zrakového nervu. Toto postižení je nevratné. Právě proto je v případě glaukomu velmi důležité jeho včasné zjištění a zahájení léčby.
Může člověk sám poznat, že má zelený zákal?
Drtivá většina glaukomů probíhá bezbolestně, pomalu a asymptomaticky, tedy bez jakýchkoli příznaků, pacient však mezitím může ztratit obrovské procento zrakových funkcí, aniž by si toho všiml. Ztráta zrakových funkcí u glaukomu začíná většinou v periferii – zorné pole se zužuje, pacient se na to ale adaptuje a zhoršení zraku nemusí vůbec vnímat. Každý je samozřejmě vnímavý jinak, někdo problém zaznamená dříve, jiní pacienti prakticky téměř oslepnou, aniž by si toho včas všimli. Na drtivou většinu glaukomů se tak přijde při běžné oční prohlídce, jen velmi vzácně se v případě zeleného zákalu pacient dostaví k lékaři s tím, že na oko špatně vidí nebo že ho postihne tzv. glaukomový záchvat.
O co se jedná?
Glaukomový záchvat je akutní stav, který je způsoben poruchou odtoku nitrooční tekutiny, která vede k nárůstu nitroočního tlaku, pacient tak může pociťovat bolest oka, bolest hlavy, pocity na zvracení a další. Takový stav většinou přivede pacienta k lékaři okamžitě, ale jedná se jen o malé procento pacientů.
Na Dni glaukomu v Litomyšlské nemocnici jste zájemcům měřili nitrooční tlak. Je toto jediný způsob, jak zjistit přítomnost zeleného zákalu?
Měření nitroočního tlaku je jen jednou z metod, která slouží jednak pro diagnostiku, jednak pro monitoraci léčby. Její výhodou je, že je to metoda rychlá a může nás upozornit na to, že je v oku nějaký problém a na jejím základě můžeme indikovat další vyšetření. Je však třeba říct, že zvýšená hodnota nitroočního tlaku se nemusí automaticky rovnat zelenému zákalu. Potřeba je ale zohledňovat i další faktory, kvůli kterým může být zvýšený tlak falešně pozitivní. Můžeme se také setkat se zvýšením očního tlaku bez vzniku zeleného zákalu – tento stav se nazývá oční hypertenze. Naopak se můžeme setkat i s tzv. normotenzním glaukomem, u nějž dochází ke změnám na zrakovém nervu při normálních hodnotách nitroočního tlaku. Tento typ zeleného zákalu je bohužel velmi zrádný, trpí jim však mnohem menší procento lidí. Měření nitroočního tlaku tak rozhodně má velký význam, protože nás to u řady pacientů upozorní, že je s okem něco v nepořádku a je potřeba se na problém více zaměřit.
Jaký je další postup v případě, kdy existuje podezření na glaukom?
Úplně nejzásadnější je vyšetřit zrakový nerv. Dále provádíme vyšetření tloušťky rohovky, které odhalí, jestli nitrooční tlak nemůže být zkreslený, dále gonioskopii, která zobrazí jednotlivé struktury odtokových cest, což pomůže rozlišit jednotlivé typy zeleného zákalu. Pak na řadu přijde vyšetření perimetrem, tedy kontrola zorného pole. K vyšetření zrakového nervu můžeme s výhodou využít řadu moderních vyšetřovacích přístrojů, jako je například OCT (optická koherentní tomografie).
Pokud už je pacientovi zelený zákal diagnostikován, jak probíhá léčba?
Nejvyšší procento pacientů je léčeno konzervativně, to znamená aplikací kapiček. Kapek existuje několik lékových skupin a naší snahou je, aby bylo kapání pro pacienta co nejméně zatěžující a lépe se mu kapalo, takže používáme například kombinované preparáty. Dále se snažíme přecházet na kapičky bez konzervačních látek, které tolik nezatěžují povrch oka. Až pokud nefunguje konzervativní léčba nebo se jedná o některý ze specifických typů glaukomu, přistupuje se k laserovému ošetření nebo k operaci. U některých typů glaukomu je však operační řešení nevyhnutelné. Ve většině případů je však pacient pouze na kapičkách. I u nich je ale potřeba dodržovat režim kapání a kapat pravidelně.
Může člověk nějakým způsobem zabránit tomu, aby se u něj zelený zákal rozvinul?
Bohužel, není známá účinná prevence vzniku tohoto onemocnění, ale včasným záchytem lze předejít rozvoji pokročilých stadií. Zásadním rizikovým faktorem je určitě rodinná anamnéza – jedná se o dědičné onemocnění, tedy pokud má někdo v rodině postižení zeleným zákalem, je rozhodně na místě se nechávat pravidelně vyšetřit. Procento postižených pacientů se pak také zvyšuje s věkem nebo u lidí s cukrovkou.
Pokud by byla jedna věc, kterou byste měl čtenářům v souvislosti se zeleným zákalem zdůraznit, jaká by to byla?
Určitě je důležité, aby věděli, že si vůbec nemusí všimnou toho, že mají nějaký problém se zrakem. I proto se glaukomu přezdívá „tichý zabiják zraku“. Druhá věc je, že se nás pacienti často ptají na rozdíl mezi šedým a zeleným zákalem. Na to vždy odpovídám, že kromě toho, že se jedná o onemocnění související s okem, nemají nic společného. U šedého zákalu je možnost operací výrazně zlepšit zrakové funkce, u zeleného bohužel ne. U glaukomu je primárně postižen zrakový nerv a ten není možné obnovit. A proto u tohoto onemocnění můžeme pouze zpomalit jeho průběh.
