Pan Petr byl aktivní člověk, profesionální hasič, sportoval a vedl běžný život. Pak přišla únava, noční pocení a zhoršující se fyzický stav. Zpočátku si myslel, že jde o běžnou virózu. Vyšetření, která podstoupil ve Svitavské nemocnici, ale ukázala vážný problém – nejprve aplastickou anémii, později akutní leukémii. „Když mi řekli, že mám akutní leukémii, tak to byl moment, kdy jsem to obrečel,“ vzpomíná Petr Dufek. Prošel náročnou léčbou, která zahrnovala dlouhodobé podávání léků, chemoterapii a ozařování, dvě transplantace kostní dřeně, opakované hospitalizace.
Namáhavá byla i následná rekonvalescence doma. „Nebyl jsem schopný ujít ani sto metrů. Manželka mě musela oblékat, starat se o mě. Bylo to těžké,“ popisuje. Podle jeho slov je návrat domů paradoxně často těžší než samotná hospitalizace. Člověk je sice ve známém prostředí, ale jeho stav se nezlepší ze dne na den. Zásadní roli v léčbě sehrála rodina. Manželka se starala nejen o nemocného, ale i o domácnost, děti a práci. „Bylo to jako se starat o malé dítě,“ přibližuje paní Aneta, všeobecná sestra oddělení ARO ve Svitavské nemocnici. Právě díky své profesi vnímá význam dárcovství a pomoci druhým ještě intenzivněji. O to silněji si pak váží podpory organizace Nábor hrdinů, která jim byla oporou od samého začátku – nejen při organizaci náborů, ale i po lidské stránce. Psychická zátěž byla obrovská. Přesto právě rodina byla tím, co pana Petra drželo nad vodou. „Kdybych neměl manželku a děti, uvažoval bych asi jinak. Přemýšlel bych nad tím, jestli to všechno podstoupit,“ pokračuje. Zkušenost s vážnou nemocí zásadně změnila Petrovy životní priority. Dříve byl orientovaný na výkon a sport. Dnes vnímá jako nejdůležitější úplně jiné věci. „Dneska je pro mě nejvíc být s rodinou. Jet na hory, na výlet nebo třeba jít na procházku. Být spolu.“ Zároveň si více uvědomuje hodnotu zdravotní péče i každodenních maličkostí.
Těžké období a vlastní zkušenost s nemocí přivedly pana Petra k rozhodnutí začít aktivně šířit osvětu o dárcovství kostní dřeně. Právě proto se také s velkou chutí zapojil do náborové akce ve Svitavské nemocnici, kde společně s organizací Nábor hrdinů vysvětloval zájemcům význam registrace. Součástí programu byla také beseda se studenty místní střední zdravotnické školy. Ti si mohli poslechnout nejen informace o dárcovství, ale především autentický příběh člověka, který si sám prošel obtížnou léčbou a dobře ví, jak důležitý může být každý nově zaregistrovaný dárce. „Do dárcovství nelze nikoho nutit, každý k němu musí dospět sám. Lidé s onemocněním krvetvorby často potřebují transplantaci kostní dřeně a vhodný dárce může být jediný, kdo jim zachrání nebo prodlouží život. Pokud se najde shoda, může to být zásadní okamžik v životě druhého člověka,“ shrnuje pan Dufek a dodává, že rozhodnutí každého člověka je potřeba respektovat.
Osvěta i nábor nových dárců
Hlavní organizaci a veškeré přípravy celé akce si vzala na starosti Aneta Dufková. Ve vestibulu Svitavské nemocnice měli lidé možnost během několika minut vstoupit do registru dárců kostní dřeně. Zájemci vyplnili krátký dotazník a absolvovali jednoduchý stěr z úst u stánku dobročinné organizace Nábor hrdinů, která se dlouhodobě věnuje osvětě i podpoře pacientů s vážnými onemocněními krve. Nemocnice poskytla zázemí pro nábor nových dárců i přednášku se studenty místní střední zdravotnické školy. „Těší nás, že můžeme podpořit podobné akce a přiblížit veřejnosti možnosti, jak pomoci v situacích, kdy může jít o záchranu lidského života,“ uvádí Pavla Angelová náměstkyně ošetřovatelské péče Svitavské nemocnice.
Organizace vznikla v roce 2019 poté, co leukémií onemocněla blízká kamarádka zakladatelky Martiny Chmelové. Právě osobní zkušenost ji přivedla k aktivitám spojeným s náborem nových dárců. „Zhruba každý čtvrtý pacient nenajde ideálního dárce. Čím více lidí bude v registru, tím větší šanci budou mít nemocní najít svého zachránce,“ zdůrazňuje Chmelová. Podle ní je důležité především zapojení mladých lidí, protože transplantace od mladších dárců mají vyšší úspěšnost. Do registru se mohou přihlásit lidé ve věku od 18 do 35 let, kteří váží alespoň 50 kilogramů a jsou v dobrém zdravotním stavu.
Každý nový dárce znamená větší naději
Podle organizátorů je důležité, aby lidé o možnosti registrace věděli dříve, než se případně s nemocí setkají osobně. „Transplantaci kostní dřeně může potřebovat kdokoliv z nás. Když člověk začne situaci řešit až ve chvíli, kdy se nemoc objeví, může být času velmi málo. Proto se snažíme databázi registru neustále rozšiřovat, aby v ní byli vhodní dárci k dispozici už ve chvíli, kdy je někdo potřebuje,“ upozorňuje Martina Chmelová. Samotný zápis do registru dárců kostní dřeně je rychlý. Trvá přibližně deset minut. Přesto mají lidé z darování často zbytečné obavy. „Když se řekne darování kostní dřeně, lidé si představí vrtačku nebo bolestivý zákrok. Dnes už se ale ve většině případů odebírají krvetvorné buňky podobně jako při darování plazmy,“ vysvětluje zakladatelka organizace.
Příběh Petra Dufka ukazuje, že transplantace kostní dřeně může být pro mnoho lidí doslova druhou šancí na život. Každý nový dárce v registru tak znamená větší šanci, že někdo najde svého „genetického dvojníka“ včas a získá naději žít dál.
