V noci na neděli skončí letní čas. Hodiny se v čase 3:00 posunou zpět na 2:00. Noc tak bude o hodinu delší, můžeme si prodloužit spánek. Na první pohled to může být příjemná změna, leč názor lékařů je odlišný. Střídání letního a zimního času má vliv na lidský organismus. Narušuje právě kvalitu spánku, z čehož mohou plynout další zdravotní obtíže. „Střídání časů přímo nepoškozuje zdraví člověka. Ale není to přirozené a změna určitě neprospívá lidskému organismu. Jde o náhlý a nepřirozený zásah do našich biorytmů,“ říká Petr Geier, který vede Neurologickou kliniku Pardubické nemocnice.
Přechody z letního času na zimní a zase zpět snášejí lidé různě. Zdravý člověk se vyrovná se změnou v krátké době, ovšem citlivější lidé reagují hůř. „Hlavním regulátorem spánku je melatonin, což je spánkový hormon. K jeho produkci dochází v noci ve tmě. S přechodem na jiný čas dochází i ke změně světelných podmínek. Jakmile světlo ubývá, melatonin se víc vyplavuje. Člověk je víc unavený, chce se mu spát,“ vysvětluje neurolog Geier a dodává: „Narušuje to biorytmus spánku. Člověk je pak nevyspalý, usíná v průběhu dne.“
Kvalitní spánek je však základem zdravého životního stylu. Pokud je narušen, může to mít další negativní důsledky pro organismus. Nevyspalý jedinec se hůře soustředí, je ve větším stresu, je u něho vyšší riziko nehodovosti, ale také je náchylnější ke vzniku kardiovaskulárních chorob. „Dá se namítnout, že světelné podmínky se střídají i vlivem ročních období. Jenže to jsou postupné změny, na které je organismus zvyklý. Změna času, byť o jednu hodinu, znamená výrazný posun a organismu neprospívá,“ říká neurolog Geier.
Člověk se však může pokusit dopady střídání časů na svůj organismus zmírnit. Pro kvalitní spánek je velmi důležitá pravidelnost. Tedy chodit spát a vstávat ve zhruba stejnou dobu bez ohledu na letní či zimní čas. A především vyvarovat se stresu, jenž je jednou z hlavních příčin nespavosti. Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku.
Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Důvodem k zavedení letního času byly úspory energie. „Teď už se ale ví, že úspora je skoro nulová,“ připomíná neurolog Geier a dodává: „Proto vítám tendence, aby se střídání časů zrušilo.“ Povinné střídání času má v celé Evropské unii skončit v roce 2021. Členské státy by měly svůj postup koordinovat. Zatím se ale neshodly, který čas chtějí zavést celoročně. „Je v podstatě jedno, zda bude zvolen zimní nebo letní čas. Z pohledu dopadů na lidský organismus je především důležité, aby se jednalo o jeden stálý čas po celý rok,“ říká neurolog Geier.
