Právě plicní oddělení Pardubické nemocnice je jedno z pracovišť, na které jsou k vyšetření odesíláni lidé, u nichž po onemocnění covid-19 přetrvávají zdravotní problémy. „Pokud obtíže přetrvávají déle než tři měsíce, dá se již mluvit o postcovidovém syndromu,“ říká primářka plicního oddělení Renata Králová. Dalším podrobným vyšetřením pacientů po prodělaném onemocnění se totiž nejčastěji zabývají právě pneumologové, tedy lékaři se zaměřením na diagnostiku a léčbu plicních onemocnění. „U pacientů, kteří byli pro covid-19 hospitalizováni a po propuštění k nám přicházejí na kontrolní vyšetření nebo které k nám odeslal praktický lékař pro obtíže s dýcháním, máme za úkol zjistit, jaké následky nechalo onemocnění na jejich plicích,“ vysvětluje primářka. Pacienty pak ve funkční laboratoři, která funguje při plicním oddělení, čeká kompletní vyšetření plicních funkcí. Základem je spirometrie, na kterou navazuje pletysmografie a vyšetření plicní difuse.
Stav je třeba posoudit komplexně
Pacient tak podstoupí nejprve spirometrii. „Při spirometrii se pacient opakovaně klidně nebo usilovně nadechne a vydechne všechen vzduch z plic – tím určíme základní parametry, tedy základní plicní objemy a kapacity, případně potvrdíme podezření na zúžení průdušek,“ popisuje průběh samotného vyšetření sestra Jana Hetešová. Ve speciální prosklené vzduchotěsné komoře se následně vyšetřuje tzv. pletysmografie. Zde pacient provádí různé dechové manévry, což slouží k podrobnějšímu stanovení plicních funkcí neměřitelných při základní spirometrii a také se vyšetří tzv. plicní difuse. Ta umožní posoudit, jestli není narušena výměna dýchacích plynů mezi plicními sklípky a cévami. Všechna tato vyšetření pak vyhodnotí lékař. „Kompletní funkční vyšetření plic nás nasměruje k důvodu, proč si pacient stěžuje, že se mu špatně dýchá,“ pokračuje primářka plicního oddělení a dodává: „Současně s vyšetřením funkcí plic využíváme i zobrazovací metody, jako je rentgen nebo CT, nezapomínáme ani na měření krevního tlaku a okysličení krve. Jedině syntézou všech těchto poznatků jsme schopni posoudit stav pacienta a jeho plic komplexně.“ Pokud to nález u pacienta vyžaduje, lékaři pak zahájí léčbu, případně ve spolupráci s rehabilitačním oddělením pacientovi doporučí dechovou rehabilitaci. „Některé plicní problémy, které covid-19 přináší, nejsou ovlivnitelné léčbou. Pak je třeba především čas, dodržování zdravého životního stylu, vitaminoterapie a nepřetěžování se,“ upozorňuje primářka.
Covid-19 jako multioborová záležitost
Často se však ukáže, že plíce jsou v pořádku a postcovidový problém tkví někde jinde. V takovém případě pneumologové spolupracují s dalšími odborníky v rámci nemocnice. „Po prodělání onemocnění covid-19 řadu lidí netrápí jen dušnost, ale v časovém odstupu se mohou objevit i kardiovaskulární onemocnění, například plicní embolie, nebo také poruchy časoprostorové orientace, ztráty paměti, psychické potíže nebo problémy s čichem,“ uvádí pneumolog Pardubické nemocnice Miroslav Prekop s tím, že cesta pacientů tak může vést na kardiologické, neurologické nebo ORL oddělení, případně i do poradny psychologa. „Na základě našich dosavadních zkušeností bych řekla, že covid-19 je poměrně zákeřná nemoc mnoha tváří. A ukazuje se, že i lehký akutní průběh bohužel může přinést dlouhodobé následky,“ doplňuje Renata Králová.
Malé pozitivum závěrem
Covidové problémy přivedly do ordinací pacienty, kteří jinak žádné obtíže netrápily nebo jim nevěnovali pozornost. Díky nejrůznějším vyšetřením v souvislosti s tímto onemocněním se však v mnoha případech přišlo včas na onemocnění jiná, o kterých daný pacient vůbec nevěděl. „Jeden příklad za všechny – při CT vyšetření se u jednoho z pacientů s postcovidovými obtížemi náhodou přišlo na nádorový uzel v plíci. Díky tomu se mohl problém začít řešit včas a vše dobře dopadlo,“ říká Miroslav Prekop, který také doplňuje, že ve funkční laboratoři odhalili u řady pacientů také dosud nepoznané průduškové astma. „Pokud bychom chtěli na onemocnění covid-19 hledat něco pozitivního, dalo by se říci, že díky širokému spektru vyšetření se často přijde na jiné problémy, které pak lze zavčasu řešit,“ uzavírá lékař.
