Působila jste ve vedení hned několika zdravotnických institucí - které z bývalých angažmá bylo pro Váš profesní růst nejzásadnější?
Nedá se říci, které bylo nejzásadnější, protože důležitá byla všechna, i když každé z jiného důvodu. Pro každého profesionála jsou asi určující jeho úplné začátky - ty jsem absolvovala v nemocnici ve Vysokém Mýtě, kam jsem před 25 lety nastoupila jako ekonomka. Právě v této nemocnici jsem se pak stala ředitelkou a vedla ji více než 10 let. Právě skutečnost, že jsem se vypracovala z nižšího managementu až na post ředitelky nemocnice, byla pro můj profesionální a vlastně i osobní život nesmírně důležitá. Před 11 lety ale byla ve Vysokém Mýtě zrušena akutní lůžková péče a já odešla za novou výzvou právě do nemocnice v Pardubicích, kde jsem se stala ekonomickou náměstkyní. V této funkci jsem strávila velmi poučných 5 let a Pardubice se mi v dobrém slova smyslu zaryly pod kůži. Pak ale došlo k výměně ředitele a na základě toho jsem změnila své působiště i já a odešla do nemocnice v Chrudimi, kde jsem zůstala posledních 6 let a odcházela z funkce ekonomicko-technické náměstkyně.
Symbolicky jsem se vrátila znovu do Pardubic, což mě velmi těší. S Pardubicemi jsem se totiž nikdy definitivně nerozloučila a dění ve zdejší nemocnici jsem stále bedlivě sledovala, takže jsem vlastně nepřišla do cizího a neznámého, nýbrž do "domácího" prostředí. Což je velká vstupní výhoda.
Říkáte, že jste dění v Pardubické nemocnici nepřetržitě sledovala, jaké změny podle vás tato instituce potřebuje nejvíce?
Jsem přesvědčena, že po profesní, technické i ekonomické stránce lze úspěšně pokračovat v dobře započatém. Některé ozdravné procesy už byly nastaveny, takže mým úkolem bude dohlédnout na to, aby plynule pokračovaly, aby chod celé nemocnice nenarušovaly nepatřičnosti a aby měli lékaři odpovídající pracovní zázemí. I dobré ale může být vždy ještě lepší a lékařům a především pacientům lze v mnohém vyjít ještě více vstříc. Chci se proto soustředit na komunikaci s veřejností, s našimi klienty, protože bych si přála více spokojených pacientů, takových, jimž se dostane nejen špičkové odborné, ale i lidské péče. Komunikace s pacienty u nás byla léta zanedbávána a podceňována, důraz byl kladen především na úroveň medicínských výkonů, ale mluvit s pacienty a vše jim správně a trpělivě vysvětlit uměli jen v některých zařízeních. Teď přitom rozhodně nemám na mysli konkrétně Pardubickou nemocnici, ale tuzemské zdravotnické instituce obecně. Právě v této oblasti vidím značné rezervy a ty se pod mým vedením budeme snažit drobnou každodenní prací zaplnit, až jednou budeme opravdu dobří, snad nejlepší. Pokud se toto podaří, bude to změna, kterou pocítí všichni - jak lékaři, tak pacienti - a kterou dle mého názoru všichni potřebujeme.
V čem chcete naopak na předchozí vedení navázat?
Jak už jsem zmínila, na mnoho správně započatého a nastaveného lze navázat zcela plynule a úspěšně to rozvíjet. Přebírám nemocnici v dobré kondici, získali jsme akreditaci, minulý týden jsme otevřeli nový multioborový pavilon. Neplánuji teď žádné revoluční zásahy, chci zajistit bezproblémový chod nemocnice a postarat se o to, aby poskytovala služby v té nejvyšší kvalitě a přitom ekonomicky prosperovala.
Jaké budou vaše první kroky po nástupu do funkce ředitelky?
Moje první kroky povedou na jednotlivá oddělení mezi zaměstnance i mezi pacienty. I když jsem Pardubickou nemocnici vnitřně nikdy neopustila, přece jen jsem 6 let pracovala jinde. Takto dlouhá doba určitě přinesla řadu změn, které nejsou zvenčí na první pohled viditelné. Proto chci zjistit, co nového se událo od doby, kdy jsem tuto nemocnici dočasně opouštěla.
