Mýtus, že každý duševně nemocný člověk bývá agresivní, přetrvává. Důležitá je osvěta, říká primář psychiatrie

Mýtus, že každý duševně nemocný člověk bývá agresivní, přetrvává. Důležitá je osvěta, říká primář psychiatrie
9. října 2021
Nemocné duše léčí Jan Kolomazník už 34 let. „I psychiatr může chodit s radostí do práce,“ tvrdí lékař, který vede psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice od roku 1995.

Nejen tělo, ale i nemocnou duši je potřeba léčit. Lidská psychika má různá tajemná zákoutí a v úzkých se může lehce ocitnout také člověk, který zatím žádnými psychickými problémy netrpěl. Když se pak do takové situace dostane, je důležité si přiznat, že na všechno nemusí stačit sám a je dobré raději vyhledat pomoc odborníků. Jedním z nich je i MUDr. Jan Kolomazník, který od roku 1995 vede psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice.

Jaká byla vaše cesta k psychiatrii?

Od střední školy jsem se zajímal o psychiatrii, navíc jsem měl dva strýce psychiatry – jeden pracoval v psychiatrické ambulanci v Liberci a druhý jako přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Jsme prostě psychiatrická rodina. Ještě jedna moje sestra je psychiatrička, jen druhá sestra je oční lékařkou (smích).

Co vás na tomto oboru baví?

Jako psychiatr pracuji 34 roků a obor mě baví stále více – líbí se mi rozmanitost psychiatrie, každý pacient je jiný, psychiatrie se neustále rozvíjí. Od roku 1992 působím i jako soudní znalec a od roku 2003 jako sexuolog.

Kdy má psychiatr dobrý pocit ze své práce?

Dobrý pocit z práce mám pokaždé, když z oddělení odchází dobře zaléčení pacienti. Když je pak potkám venku a jsou spokojení, mají dobře fungující rodinu, zvládají práci. Když mi po propuštění napíší, zatelefonují, když se sami ozývají s tím, že si půjdeme zahrát stolní tenis, šachy a podobně.

Máte nějakou profesní deformaci? Jak se projevuje?

Mám psychiatrii velmi rád, s radostí chodím do práce, ale to snad ještě není deformace.  

Jaké jsou nejčastější mýty o psychiatrii a jak se je daří vyvracet?

Stále ještě u některých lidí přetrvávají představy, že duševně nemocný je divný, nepochopitelný, nevyzpytatelný a agresivní. Mýty jsou dosti zakořeněné a ovládají chování vůči lidem s psychickými potížemi. Pomáhá hlavně osvěta. Již čtvrtstoletí se v Pardubicích i jinde konají Týdny pro duševní zdraví, které mají za cíl působit na veřejnost a podporovat lidi s duševními obtížemi, aby se nebáli vyhledat odbornou pomoc.

Změnil se váš obor v průběhu let?

Pojem psychiatrie byl poprvé použit v roce 1808. Zásadní změna v psychiatrii nastala v době francouzské revoluce, kdy se zavedl do psychiatrických zařízení důstojný ošetřovatelský režim. Později byl zásadní objev a rozvoj psychofarmak, v současnosti probíhá reforma psychiatrické péče, budují se centra duševního zdraví, máme k dispozici moderní psychofarmaka s podstatně menšími nežádoucími účinky, prodlouženou dobou účinnosti, můžeme používat nové přístroje, jsou k dispozici moderní diagnostické metody. Je usilováno o zkrácení doby hospitalizace i o změnu charakteru psychiatrických nemocnic.

O kolik pacientů nyní na psychiatrickém oddělení Pardubické nemocnice pečujete?

V současnosti máme na oddělení 25 lůžek, ale v brzké době se budeme stěhovat do nové psychiatrie, kde bude dvakrát tolik lůžek (20 na uzavřeném oddělení a 30 na otevřeném oddělení). Do psychiatrického denního stacionáře bude docházet 25 pacientů, fungovat budou ambulance psychiatrická, protialkoholní, protitoxikomanická a sexuologická. Na staré psychiatrii je hospitalizováno kolem 400 pacientů ročně, na nové psychiatrii to bude dvojnásobek.

Jaké diagnózy jsou nejčastější?

Nejčastěji jsou u nás hospitalizováni pacienti se schizofrenním onemocněním, poruchami nálady, neurotickými potížemi, poruchami přizpůsobení, poruchami vyvolanými návykovými látkami a s organickými duševními poruchami.

Co je největší problém u psychických chorob?

Duševní choroby a hlavně pak afektivní poruchy představují velkou zátěž pro vyspělé společnosti 21. století, podle Světové zdravotnické organizace budou v roce 2030 skličovat ještě více než kardiovaskulární a onkologická onemocnění. V České republice je také dosti vysoká sebevražednost – 1300 dokonaných sebevražd ročně, z toho u převážné většiny lidí byla přítomna duševní choroba.

Roste počet duševně nemocných v posledních letech?

Ano, roste, v posledních deseti letech se výskyt závažné deprese zdvojnásobil, stejně tak narůstají problémy s nadužíváním alkoholu, drog a návykových léků.

Jaký je váš lék pro udržení dobré duševní pohody?

Především mám výborné rodinné zázemí. Velmi rádi cestujeme, jezdíme na chalupu, v zimě lyžovat. Při sportu si odpočinu nejlépe, dlouhá léta chodíme pravidelně na squash, hraju závodně šachy, dříve jsem hrál stolní tenis. No a jinak si hlavu úplně nejlépe vyčistím na motorce.

Kdo bývá psychicky silnější? Muži, nebo ženy?

Fyzicky silnější muži jsou psychicky spíše slabší než ženy, přitom méně často vyhledávají pomoc psychologů a psychiatrů, protože své psychické potíže mnohdy považují jen za svoji slabost. Ženy zase trpí depresemi dvakrát častěji než muži, ale vyhledají odbornou pomoc, takže důsledky jejich depresí jsou menší než u mužů, kteří více než ženy sahají k návykovým látkám a také svůj život podstatně častěji končí dokonanou sebevraždou. A to tzv. tvrdými prostředky, jako je oběšení, střelná zbraň nebo skok z výšky.

Má nějaký zásadnější vliv na psychiku změna ročního období?

Ano, určitý vliv má, a to především u afektivních poruch, kdy hospitalizací pro depresi je více na jaře a na podzim. Hospitalizací pro mánii zase naopak v létě. Existuje také sezonní afektivní porucha, tzv. zimní smutek. Tito pacienti trpí nedostatkem slunečního světla a pomoc je možná pomocí fototerapie. Na nové psychiatrii máme k dispozici nejmodernější přístroje používané ve fototerapii, které vyvinou intenzivní jasné světlo (10 000 luxů).

Je dnešní doba náchylnější k duševním nemocem?

Některých duševních chorob (například onemocnění schizofrenního okruhu) je stále stejně. Přibývají ale poruchy přizpůsobení, deprese, demence, poruchy související s požíváním návykových látek. Roste počet duševních poruch a věk jejich začátku je dřívější. Pozorujeme vyšší spotřebu antidepresiv. Od loňska hraje významnou roli také covid-19 a s tímto onemocněním spojené psychické komplikace.

Další aktuality