Autonehody, úrazy, operace, léčba závažných onemocnění. Všude tam se hraje o minuty a nejcennější tekutinou se tak stává krev, přičemž jeden její odběr, trvající zhruba čtvrt hodiny, může zachránit tři až čtyři lidské životy. Na to upozorňuje právě i Světový den dárců krve, který má jednak poděkovat dárcům krve, ale také upozornit na důležitost a cennost této jedinečné tekutiny.
Současná medicína se bez darované krve neobejde, nelze ji totiž nijak vyrobit ani nahradit. Je důležitá nejen v případě těžkých úrazů, operací, ale i při léčbě otrav. Na darované krvi jsou celoživotně závislí lidé na dialýze či se zhoubnými nemocemi krve. Vyrábějí se z ní také léky pro nemocné s poruchami její srážlivosti, s poruchami obranyschopnosti či pro pacienty s popáleninami.
„Dárcem krve se může stát každý člověk dlouhodobě žijící v ČR ve věku 18–65 let, vážící minimálně 50 kg, který neprodělal nebo netrpí závažnějším onemocněním, kdy by jeho odběr ohrozil jeho zdraví nebo zdraví případného příjemce,“ říká Helena Geierová, primářka transfuzního oddělení Pardubické nemocnice s tím, že stále platí, že v České republice chybí asi 100 000 dárců. Není proto divu, že jsou dárci krve tolik potřební a noví vítáni.
Dárcovství krve je bezplatné a je zapotřebí dodržet jen pár jednoduchých pravidel. „Před odběrem krve jeden den dietnější strava, dostatek tekutin, nepít alkohol, k odběru nechodit nalačno, dietně snídat, nejíst nic tučného a nechodit na odběr po noční směně,“ dodává.
A co by si přála k příležitosti Světového dne dárců krve? „Aby se všichni při darování krve cítili dobře. Nynější dárci, aby stále chodili darovat a přicházelo mnoho prvodárců,“ říká s tím, že rekordmanem Pardubické nemocnice je dárce se 303 odběry. Několik dárců jich má kolem 280. V nemocnici je prý také zvyklostí, že na odběr krve chodí rodiny společně, a to napříč generacemi.
Každá skupina může někdy scházet
A jaké krevní skupiny jsou nejvíce potřeba? „U každé skupiny se může stát, že je jí v danou chvíli nedostatek – například, když se vyskytne více pacientů stejné krevní skupiny nebo jeden pacient potřebuje velké množství krevních konzerv. Výhodou je, pokud má dárce negativní Rh faktor, takovou krev lze podat jak Rh negativnímu pacientovi, tak Rh pozitivnímu,“ vysvětluje primářka transfuzního oddělení.
Větší množství transfuzních přípravků se vydávalo například v době covidové pandemie. „Toto období bylo náročné. Nemocnice byla zcela naplněna pacienty vyžadujícími intenzivní péči, což většinou znamenalo i podání krví,“ podotýká primářka a doplňuje, že potřeba se však zvládala pokrýt: „V případě, že vznikl momentální nedostatek některé z krevních skupin, oddělení si dárce aktivně zvalo.“ V průběhu pandemie transfuzní oddělení také odebíralo tzv. rekonvalescentní plazmu od dárců, kteří prodělali onemocnění covid-19. „Zpočátku se podávala pacientům s covidem, ale jakmile byla možná léčba protilátkami, již se dále rekonvalescentní plazma nepodávala,“ doplňuje primářka. V současné době tak transfuzní oddělení odebírá vedle plné krve opět „běžnou“ krevní plazmu.
Dárci – muži mohou chodit darovat plnou krev v intervalu tří měsíců, dárkyně – ženy pak po čtyřech měsících. Kritéria pro dárce plazmy jsou shodná jako pro plnou krev. „Před prvním odběrem plazmy však doporučujeme alespoň jednou darovat plnou krev,“ říká Helena Geierová. Odebírané množství plazmy při jednom odběru závisí na hmotnosti dárce. Maximálně lze darovat 25 litrů plazmy za rok. Mezi dvěma odběry plazmy by pak měly uplynout minimálně dva týdny, mezi odběrem plazmy a krve minimálně dva dny a mezi odběrem krve a plazmy minimálně čtyři týdny.
Ve všech pěti nemocnicích
V rámci Nemocnice Pardubického kraje je možné darovat krev ve všech pěti jejích zařízeních. K darování krve a dalších krevních složek je ve většině případů třeba předchozí objednání. Všechny podrobnosti k odběrům i kontakty zájemci o darování naleznou na webových stránkách www.nempk.cz.
Světový den dárců krve s českou stopou
Světový den dárců krve (14. června) byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Karl Landsteiner rozdělil typy lidské krve na A, B a C (dnes známé jako 0) a přišel i na to, že krevní transfuze provedená mezi lidmi stejné krevní skupiny nevyvolává hemolýzu čili pacientovi pomůže bez negativních vedlejších efektů. Na jeho práci navázal v českém prostředí Jan Janský, který v roce 1907 prokázal existenci čtvrté krevní skupiny a představil přesnou klasifikaci skupin. Janského jméno nese plaketa věnovaná dárcům krve.
