Hlasité chrápání a nadměrná denní spavost a únava. To jsou obtíže, nad nimiž by se nemělo jen tak mávnout rukou. Mohou být příznakem syndromu spánkové apnoe, která může vést k vážným zdravotním problémům a v některých případech dokonce až k ohrožení života. Všem, kdo těmito potížemi trpí, může pomoci poradna pro poruchy spánku na ORL klinice (ušní, nosní, krční) Pardubické nemocnice.
„Nekvalitní spánek, dočasné zástavy dechu, narůstající únava. To vše může přinést zvýšené riziko kardiovaskulárních, neurologických nebo metabolických onemocnění. Mohou to být srdeční a cévní mozkové příhody nebo třeba diabetes mellitus,“ upozornil Jan Vodička, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice.
„Existují i další rizika. Nemocný může usnout při řízení automobilu a způsobit nehodu. Z médií je znám případ ve Spojených státech, kde došlo k vlakovému neštěstí. Vyšetřováním se zjistilo, že strojvůdce trpěl spánkovou apnoe a během jízdy mohl usnout,“ dodal.
Čím se zabývá spánková laboratoř na ORL klinice?
Termín spánková laboratoř je určen pro pracoviště, která mají akreditaci. Zatím ji nemáme. Na naší klinice funguje poradna pro poruchy spánku, v níž se MUDr. Kotulek zabývá diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění. Měření dosud provádíme na zapůjčených přístrojích, ale v současnosti se pořizuje vlastní vybavení. Standardně provádíme vyšetření spánku v noci, při němž se měří, zda pacient chrápe, zda dochází k poklesu saturace, nebo-li nasycení krve kyslíkem, a zda má spánkové apnoe. To jsou situace, kdy nemocný přestane dýchat ve spánku. Na základě tohoto monitorování a na základě objektivního vyšetření ORL lékařem stanovujeme další postup.
Někteří pacienti jsou vhodní ke konzervativní léčbě, která v naprosté většině probíhá na plicním oddělení, případně na neurologii. Nebo se pacientům nabízí chirurgický zákrok v oblastech hltanu, dutiny nosní nebo kořene jazyka.
Zmínil jste akreditaci pracoviště. Předpokládám, že o ni usilujete.
To je náš cíl, na kterém stále pracujeme. Pro pacienty by to znamenalo, že personál je odborně na výši, že umíme poruchy správně diagnostikovat a že máme odpovídající vybavení. Důvěra v laboratoř je pak daleko vyšší. Nicméně už nyní má náš personál velké zkušenosti s diagnostikou i s léčbou. Naše poradna má za sebou za rok své činnosti vyšetření zhruba 150 pacientů. Přibližně u třetiny z nich byl proveden chirurgický zákrok. U nemocných pak sledujeme i to, zda se po operaci symptomy zmírní. Tedy zda se sníží chrápání a zda jim pomůžeme snížit pauzy, při nichž v noci nedýchají.
Jak se vlastně pacienti octnou v poradně? Přijdou sami s tím, že chrápou a že to chtějí řešit?
Buď přijde pacient sám s tím, že si jeho okolí stěžuje na chrápání nebo se v noci nevyspí, protože se budí a přes den je unavený. Právě únava přes den může být příznakem spánkového apnoe. Druhou skupinou pacientů jsou ti, kteří jsou k nám doporučeni rodinou nebo spolubydlícími, kteří si stěžují na jeho hlasité chrápání a přerušovaný spánek. Ostatně údaje často získáváme právě od manželek či partnerek. Obecně jsou ženy postiženy spánkovým apnoe mnohem méně než muži, ale i u nich se vyskytuje.
Co se s nemocným děje poté, jakmile přijde s těmito problémy?
Lékař ve standardní ORL ambulanci nejprve provede vyšetření nosu, uší, krku, hltanu a hrtanu, aby se vyloučila nějaká závažná patologie, kterou ve výjimečných situacích mohou být i nádory. S tím jsme se zatím naštěstí nesetkali. Pokud se neobjeví jiné závažné onemocnění, je pacient objednán na přespání, kdy je během spánku monitorován. Polygrafický přístroj v průběhu spánku zaznamenává, jak nemocný dýchá, zda chrápe, sleduje okysličování krve kyslíkem, srdeční frekvenci. Máme i přístroje, které si pacient může vzít s sebou domů. Na základě vstupního vyšetření a záznamu z monitorovaného spánku je pacientovi při jeho třetí návštěvě sdělen ideální postup léčby.
Jak vypadá léčba?
Když to hodně zjednodušíme, tak spánkové apnoe lehkého stupně jsou spíše směřovány k chirurgii. To jsou lidé, kteří především chrápou, ale spánek je relativně kvalitní. Vyšší stupně doporučujeme na přetlakovou ventilaci. Ta spadá do odbornosti plicních lékařů nebo neurologů.
Chrápání ale často může souviset se špatnou životosprávou či nadváhou, že?
Na to nesmíme zapomínat. Prvním krokem je určitě úprava životosprávy – snížení nadváhy, omezení velkých porcí jídla, konzumace alkoholu nebo kouření před spánkem. Pokud režimová opatření nevedou k nějaké zásadní změně, což velmi často bývá, a spánková apnoe je těžká, zahajuje se léčba přetlakovou ventilací. Pacienti v noci spí s přístrojem, který přes masku dodává vzduch do plic a tím zlepšuje kvalitu spánku.
Usínat v masce ale není příliš přirozené. Vyspí se vůbec pacienti?
Velká část pacientů snáší masku špatně nebo s ní ani nejsou schopni spát. Pak se hledají jiné možnosti a zvažuje se chirurgické řešení. Nebo pacient prospí s maskou jen část noci a pak ji odloží. Spánek je aspoň částečně kvalitnější. V současné době je trend nabízet chirurgickou léčbu i pacientům, kteří mají přetlakovou ventilaci. Mohou podstoupit určitý typ chirurgických výkonů, aby masku lépe snášeli. Léčba je komplexní. Jde o režimová opatření přes konzervativní léčbu až po chirurgické řešení. Všechny metody se kombinují, díky tomu bývá vyšší úspěch léčby. Léčba spánkové apnoe je nejen komplexní, ale také zasahuje do mnoha medicínských oborů… Je to extrémně multioborová záležitost. Zasahuje do interních i chirurgických oborů. Kdybychom to měli shrnout, klíčovými obory jsou plicní lékařství, neurologie a ušní, nosní, krční, v léčbě ještě eventuálně stomatochirurgie a kardiologie.
Dušan Korel
