„Cílem našeho společného dvouletého snažení bylo prohloubení vzájemné emocionální vazby mezi rodičem a nedonošeným miminkem. Nepřerušovat a neomezovat vzájemný kontakt, ale rodiče v něm podporovat a usnadňovat jej,“ řekl primář dětského a novorozeneckého oddělení Pardubické nemocnice Marian Šenkeřík.
Rodič se stává součástí týmu. Zdravotníci v Pardubické nemocnici učí rodiče s nezralými dětmi zacházet tak, aby to pro děti bylo co nejefektivnější a aby se sami rodiče tohoto kontaktu nebáli. „Sdílíme společně své zkušenosti a snažíme se o to, aby i rodiče dokázali maximálně porozumět svému dítěti, které vyžaduje zdravotní péči,“ konstatoval Marian Šenkeřík s tím, že doufá, že navázané dobré vztahy s finskou stranou budou pokračovat i nadále.
Změna zažitých postupů
Uvést do praxe tento projekt nebylo jednoduché. „Musely se změnit zažité postupy, které byly zakonzervovány i několik desítek let. A to vše během 18 měsíců, což je ve zdravotnictví téměř revoluce,“ sdělil primář dětského a novorozeneckého oddělení.
„Znamenalo to proškolit celý personál, změnit způsob komunikace s rodiči i péči o děti. Část kompetencí nově přešla na rodiče,“ vysvětlil Marian Šenkeřík. „Využili jsme právě finského systému. Z pohledu personálu je založený na spolupráci s mentory, kteří naše pracovníky školili, nabádali ke změnám a sledovali, jak jsou prováděny a zda se to děje efektivním způsobem,“ podotkl primář, podle něhož jsou už nyní patrné pozitivní výsledky.
Mizí pláč dětí a stres rodičů
„Mizí pláč dětí a stres rodičů a narůstá jejich důvěra ve zdravotníky. K lepšímu se změnila také atmosféra na oddělení. Že rodiče tuto změnu výrazně kvitují, ukazují nejen dotazníky spokojenosti, ale i cílené překlady k nám do Pardubic. Rodiče o našem programu vědí a řad už si jej přímo vyžádala,“ dodal Marian Šenkeřík.
„Nejdůležitější bylo, aby všichni přijali myšlenku, že i v nemocnici mohou o předčasně narozené miminko pečovat rodiče, a to 24 hodin denně. Samozřejmě s tím, že zdravotnický personál jim je neustále při ruce a nadále zajišťuje odbornou péči,“ nastínila jedna z mentorek projektu Jana Horáková. „Pro všechny to byla velká změna,“ dodala druhá mentorka Eva Hlaváčková.
Ideální průsečík mezi přáním rodičů a potřebami dítěte
„Snažíme se najít ideální průsečík mezi přáním rodičům a potřebami dítěte, které vyžaduje zdravotní péči,“ shrnul Marian Šenkeřík, který se o projektu dozvěděl na zahraniční konferenci v Rakousku a myšlenka jej tak zaujala, že se rozhodl autorky oslovit a navázat spolupráci.
Myšlenka změnit přístup k péči nedonošených dětí tedy vznikla původně ve Finsku. Do praxe ji uvedla finská lékařka profesorka Liisa Lehtonen společně s psycholožkou Sari Ahlquist Björtkroth, která stojí za propracovaným programem mentoringu. „Spolupráce s českými kolegy byla výborná, v Pardubické nemocnici odvedli skvělou práci,“ uvedla Liisa Lehtonen, která nechyběla na závěrečném semináři projektu.
První projekt svého druhu v České republice
Pardubická nemocnice je v Česku první, kde se program uvedl do praxe. Dokonce jde o první oddělení mimo Finsko, kde se program začal do praxe zavádět. Vedle České republiky se dnes přístup implementuje nejen v řadě dalších evropských zemí, ale například i v Japonsku. „Opravdu jsme čekaly, že se v přístupech jednotlivých zdravotnických týmů objeví jisté kulturní rozdíly. Země, v kterých se personál zaškoluje, jsou skutečně kulturně velmi rozdílné. Ale to kruciální, tedy péče o nedonošené miminko, je velmi univerzální, kulturní hranice téměř nezná. To bylo velmi zajímavé zjištění,“ uvedla Sari Ahlquist Björtkroth.
„Jsem velmi rád, že naše dětské a novorozenecké oddělení stále hledá nové cesty a přístupy. Koneckonců v 90. letech byli jedněmi z prvních, kdo zaváděl přístup rooming-in, tedy přítomnost miminka na pokoji s maminkou od prvních momentů. S rozvojem technologických možností jsme teď schopni nabídnout stejný přístup i rodičům nedonošených dětí,“ vyjádřil se náměstek léčebné péče Pardubické nemocnice Norbert Barek.
Projekt za 1,5 milionu korun
Projekt Close Collaboration with Parents v Pardubické nemocnici finančně podpořila Nemocnice Pardubického kraje, většinu financí však sehnal Rotary Club. „Šlo o částku 52 tisíc euro. Měli jsme radost také z toho, že nám pomohli také kolegové z finského Rotary Clubu. S nimi jsme už před začátkem tohoto projektu měli výborné vztahy,“ pravil sekretář Rotary Clubu Pardubice Michal Sláma.
K realizaci projektu přispěl také Pardubický kraj, který projekt prostřednictvím Rotary klubu podpořil částkou ve výši sto tisíc korun. „V době, kdy byla tato česko-finská spolupráce v Pardubické nemocnici dojednávána, spadala oblast zdravotnictví do mé gesce. Snaha o zavádění nových přístupů v nemocniční péči a společenský přesah projektu mě oslovil a je moc dobře, že se jej podařilo s úspěchem převést do praxe,“ doplnil krajský radní Ladislav Valtr.
Se svým předchůdcem, na kterého navazovala právě dojednáním požadované finanční částky, souhlasí i současná náměstkyně pro zdravotnictví Michaela Matoušková a dodává: „Příchod dítěte by měl být v každé rodině šťastným obdobím. Ne vždy jsou však první chvíle v životě jednoduché a bez komplikací. Proto jsem se obrátila na pana primáře Šenkeříka, abych se o připravovaném projektu, pro který jsem chtěla zajistit finanční podporu, dozvěděla více. Předčasné narození je bezesporu velmi náročnou životní zkouškou, nejen pro samotné nedonošené miminko, ale i jeho rodiče. A já jsem ráda, že se nám projekt podařilo společnými silami finančně zajistit a zdravotníkům úspěšně projít výcvikem. Věřím, že nový systém péče v Pardubické nemocnici přispěje k větší spokojenosti dětí i rodičů.“
Co je Close Collaboration with Parents/Úzká spolupráce s rodiči?
Projekt vznikl v nemocnici ve finském Turku. Jeho zakladatelkami jsou lékařka prof. Liisa Lehtonen a psycholožka doc. Sari Ahlquist Björtkroth. Na rozdíl od klasického pojetí péče o nedonošené děti se zdravotník stává pro rodiče průvodcem a rodič se stává členem zdravotnického týmu. Zdravotnický personál se proškoluje prostřednictvím systematického propracovaného programu mentoringu. Právě ten stojí za výjimečností celého programu. To, co jinde trvá dlouhé roky, se s podporou programu zkrátí na měsíce. Trénink personálu pardubického dětského a novorozeneckého oddělení probíhal od ledna 2022 do prosince 2023.
Koncepce má dnes oporu ve vědeckých důkazech, které potvrzují, že děti, o které je od narození takto pečováno, lépe rostou, prospívají a rychleji se rozvíjejí jejich mentální schopnosti (např. řečové). U matek je pak prokázaný nižší výskyt postnatální deprese a dochází k výrazné redukci depresivních syndromů.
