Rodiče nedonošených dětí jsou v Pardubicích součástí týmu zdravotníků

Rodiče nedonošených dětí jsou v Pardubicích součástí týmu zdravotníků
27. listopadu 2023
Zásadní změnou v přístupu k nedonošeným dětem a jejich rodičům prošlo jako první v České republice dětské a novorozenecké oddělení Pardubické nemocnice, a to díky propracovanému systému mentoringu. Ten je základním principem česko-finského projektu Close Collaboration with Parents Training (úzké spolupráce s rodiči). Dvouletý tréninkový program končí, spolupráce s finskými zdravotníky pokračuje.

„Cílem našeho společného dvouletého snažení bylo prohloubení vzájemné emocionální vazby mezi rodičem a nedonošeným miminkem. Nepřerušovat a neomezovat vzájemný kontakt, ale rodiče v něm podporovat a usnadňovat jej,“ řekl primář dětského a novorozeneckého oddělení Pardubické nemocnice Marian Šenkeřík.

Rodič se stává součástí týmu. Zdravotníci v Pardubické nemocnici učí rodiče s nezralými dětmi zacházet tak, aby to pro děti bylo co nejefektivnější a aby se sami rodiče tohoto kontaktu nebáli. „Sdílíme společně své zkušenosti a snažíme se o to, aby i rodiče dokázali maximálně porozumět svému dítěti, které vyžaduje zdravotní péči,“ konstatoval Marian Šenkeřík s tím, že doufá, že navázané dobré vztahy s finskou stranou budou pokračovat i nadále. 

Změna zažitých postupů

Uvést do praxe tento projekt nebylo jednoduché. „Musely se změnit zažité postupy, které byly zakonzervovány i několik desítek let. A to vše během 18 měsíců, což je ve zdravotnictví téměř revoluce,“ sdělil primář dětského a novorozeneckého oddělení.

„Znamenalo to proškolit celý personál, změnit způsob komunikace s rodiči i péči o děti. Část kompetencí nově přešla na rodiče,“ vysvětlil Marian Šenkeřík. „Využili jsme právě finského systému. Z pohledu personálu je založený na spolupráci s mentory, kteří naše pracovníky školili, nabádali ke změnám a sledovali, jak jsou prováděny a zda se to děje efektivním způsobem,“ podotkl primář, podle něhož jsou už nyní patrné pozitivní výsledky.

Mizí pláč dětí a stres rodičů

„Mizí pláč dětí a stres rodičů a narůstá jejich důvěra ve zdravotníky. K lepšímu se změnila také atmosféra na oddělení. Že rodiče tuto změnu výrazně kvitují, ukazují nejen dotazníky spokojenosti, ale i cílené překlady k nám do Pardubic. Rodiče o našem programu vědí a řad už si jej přímo vyžádala,“ dodal Marian Šenkeřík.

„Nejdůležitější bylo, aby všichni přijali myšlenku, že i v nemocnici mohou o předčasně narozené miminko pečovat rodiče, a to 24 hodin denně. Samozřejmě s tím, že zdravotnický personál jim je neustále při ruce a nadále zajišťuje odbornou péči,“ nastínila jedna z mentorek projektu Jana Horáková. „Pro všechny to byla velká změna,“ dodala druhá mentorka Eva Hlaváčková.

 Ideální průsečík mezi přáním rodičů a potřebami dítěte

„Snažíme se najít ideální průsečík mezi přáním rodičům a potřebami dítěte, které vyžaduje zdravotní péči,“ shrnul Marian Šenkeřík, který se o projektu dozvěděl na zahraniční konferenci v Rakousku a myšlenka jej tak zaujala, že se rozhodl autorky oslovit a navázat spolupráci.

Myšlenka změnit přístup k péči nedonošených dětí tedy vznikla původně ve Finsku. Do praxe ji uvedla finská lékařka profesorka Liisa Lehtonen společně s psycholožkou Sari Ahlquist Björtkroth, která stojí za propracovaným programem mentoringu.  „Spolupráce s českými kolegy byla výborná, v Pardubické nemocnici odvedli skvělou práci,“ uvedla Liisa Lehtonen, která nechyběla na závěrečném semináři projektu. 

První projekt svého druhu v České republice

Pardubická nemocnice je v Česku první, kde se program uvedl do praxe. Dokonce jde o první oddělení mimo Finsko, kde se program začal do praxe zavádět. Vedle České republiky se dnes přístup implementuje nejen v řadě dalších evropských zemí, ale například i v Japonsku. „Opravdu jsme čekaly, že se v přístupech jednotlivých zdravotnických týmů objeví jisté kulturní rozdíly. Země, v kterých se personál zaškoluje, jsou skutečně kulturně velmi rozdílné. Ale to kruciální, tedy péče o nedonošené miminko, je velmi univerzální, kulturní hranice téměř nezná. To bylo velmi zajímavé zjištění,“ uvedla Sari Ahlquist Björtkroth.

„Jsem velmi rád, že naše dětské a novorozenecké oddělení stále hledá nové cesty a přístupy. Koneckonců v 90. letech byli jedněmi z prvních, kdo zaváděl přístup rooming-in, tedy přítomnost miminka na pokoji s maminkou od prvních momentů. S rozvojem technologických možností jsme teď schopni nabídnout stejný přístup i rodičům nedonošených dětí,“ vyjádřil se náměstek léčebné péče Pardubické nemocnice Norbert Barek.

Projekt za 1,5 milionu korun

Projekt Close Collaboration with Parents v Pardubické nemocnici finančně podpořila Nemocnice Pardubického kraje, většinu financí však sehnal Rotary Club. „Šlo o částku 52 tisíc euro. Měli jsme radost také z toho, že nám pomohli také kolegové z finského Rotary Clubu. S nimi jsme už před začátkem tohoto projektu měli výborné vztahy,“ pravil sekretář Rotary Clubu Pardubice Michal Sláma.

K realizaci projektu přispěl také Pardubický kraj, který projekt prostřednictvím Rotary klubu podpořil částkou ve výši sto tisíc korun. „V době, kdy byla tato česko-finská spolupráce v Pardubické nemocnici dojednávána, spadala oblast zdravotnictví do mé gesce. Snaha o zavádění nových přístupů v nemocniční péči a společenský přesah projektu mě oslovil a je moc dobře, že se jej podařilo s úspěchem převést do praxe,“ doplnil krajský radní Ladislav Valtr.

Se svým předchůdcem, na kterého navazovala právě dojednáním požadované finanční částky, souhlasí i současná náměstkyně pro zdravotnictví Michaela Matoušková a dodává: „Příchod dítěte by měl být v každé rodině šťastným obdobím. Ne vždy jsou však první chvíle v životě jednoduché a bez komplikací. Proto jsem se obrátila na pana primáře Šenkeříka, abych se o připravovaném projektu, pro který jsem chtěla zajistit finanční podporu, dozvěděla více. Předčasné narození je bezesporu velmi náročnou životní zkouškou, nejen pro samotné nedonošené miminko, ale i jeho rodiče. A já jsem ráda, že se nám projekt podařilo společnými silami finančně zajistit a zdravotníkům úspěšně projít výcvikem. Věřím, že nový systém péče v Pardubické nemocnici přispěje k větší spokojenosti dětí i rodičů.“

 

Co je Close Collaboration with Parents/Úzká spolupráce s rodiči?

Projekt vznikl v nemocnici ve finském Turku. Jeho zakladatelkami jsou lékařka prof. Liisa Lehtonen a psycholožka doc. Sari Ahlquist Björtkroth. Na rozdíl od klasického pojetí péče o nedonošené děti se zdravotník stává pro rodiče průvodcem a rodič se stává členem zdravotnického týmu. Zdravotnický personál se proškoluje prostřednictvím systematického propracovaného programu mentoringu. Právě ten stojí za výjimečností celého programu. To, co jinde trvá dlouhé roky, se s podporou programu zkrátí na měsíce. Trénink personálu pardubického dětského a novorozeneckého oddělení probíhal od ledna 2022 do prosince 2023.

Koncepce má dnes oporu ve vědeckých důkazech, které potvrzují, že děti, o které je od narození takto pečováno, lépe rostou, prospívají a rychleji se rozvíjejí jejich mentální schopnosti (např. řečové). U matek je pak prokázaný nižší výskyt postnatální deprese a dochází k výrazné redukci depresivních syndromů.

Další aktuality

Pardubická nemocnice otevírá nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů

1. března 2024

Špičkové technologické vybavení, moderní prostředí a velký skok v kvalitě poskytované péče nejen pro krajské město, ale pro celý region. Necelé tři roky po podpisu smlouvy se v Pardubické nemocnici slavnostně otevřel nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů. Osmipodlažní budova s heliportem na střeše se stala dominantou nejen areálu Pardubického nemocnice.

Chirurgický robot je technika světové úrovně, říká přednosta Lukáš Sákra.

26. února 2024

„Pardubické nemocnici to přináší tu nejmodernější medicínu, která v současné době na světe je,“ říká o novém chirurgickém robotovi da Vinci Xi přednosta Chirurgické kliniky Pardubické nemocnice Lukáš Sákra. Supermoderním robotickým systémem je vybavený jeden z jedenácti operačních sálů nového pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů. Robotická chirurgie je v Nemocnici Pardubického kraje naprostou novinkou, a i zkušení chirurgové se s ní musí několik měsíců učit pracovat. Technologie byla původně vyvinutá mimo jiné i pro vesmírné lety, říká v rozhovoru přednosta Lukáš Sákra.