ORL oddělení Svitavské nemocnice je mimo jiné organizátorem zajímavých kurzů. Před jedenácti lety začalo pořádat odbornou akci zaměřenou na středoušní chirurgii. A následně se k ní přidal i demonstrační kurz plastiky boltců. V říjnu se uskutečnil počtvrté, opět za velkého zájmu mladých lékařů. „Plastiky boltců se provádějí běžně na všech ORL odděleních, kurz se mezi lékaři velmi dobře chytl. Tehdy to byl, a stále ještě je, jediný kurz s tímto zaměřením v ČR, takže vzbudil velký zájem. Každý rok se ho účastní kolem 35 lékařů, což je maximum, které je naše zasedačka schopna pojmout,“ říká primář Sychra. Při příležitosti tohoto setkání jsme měli možnost položit primáři několik otázek.
Na kurzu učíte lékaře, kteří se o problematiku ušních boltců zajímají, jak postupovat při jejich operacích u malých dětí. Je důvodem k této operaci spíše zdravotní/funkční hledisko, nebo převládá to estetické?
Boltec má jistě nějaký vliv na sluch, jinak by příroda ten poměrně složitý tvar boltce nevytvořila. Když vidíte lidi, kteří nedoslýchají, tak si dávají ruku za ucho, a tím si zlepšují příjem sluchového signálu. Kdybychom šli do detailu a změřili to, tak nějaký malý rozdíl jistě naměříme, ale v praxi si myslím, že plastická úprava boltce na sluch a srozumitelnost řeči zásadní vliv nemá. U dětí je hledisko zejména estetické, většinou operujeme děti před nástupem do školy, tzn. v nějakých pěti až šesti letech. To požadují rodiče, důvodem je předejít psychickému traumatu, které by dítě mohlo zažít ve škole kvůli posměchu od spolužáků, a já to chápu. Ale z hlediska vývojového by bylo lepší přesunout operaci až k desátému roku života, kdy ucho už přestává růst. U 80-90 % dětí se však operuje před nástupem do školy.
Kolik takových operací ročně ve Svitavské nemocnici provedete?
Ze statistik posledních let je to 20-25 dětí ročně. Objevují se i případy, kdy odmítnete provést plastiku boltců například z důvodu, že dítě objektivně odstáté uši nemá, ale rodiče jsou jiného názoru? Tyto případy se řeší ještě v ORL ambulanci, kdy se lékař s rodiči domlouvá o vhodnosti operace. Tam se může stát, že lékař rodičům operaci rozmluví, když nepovažuje vadu boltců za závažnou, nebo doporučí operaci o nějaký rok odložit a rozhodnout s odstupem času. Ale pokud je již dítě odesláno na příjem k operaci, pak už předoperační rozhodnutí ORL lékaře neměníme a dítě operujeme.
Může plastiku boltců podstoupit i dospělý člověk? V jakých případech se tak děje?
Pokud se operace v dětství neprovede, vždy má dítě možnost se v dospělosti rozhodnout samo za sebe, zda operaci chce nebo ne. Dospělých pacientů ale operujeme u nás minimum. Většinou si asi řeknou, že to už nestojí za to, když už to doteď vydrželi. Důvody jsou stejné jako u dětí, je to především kosmetické hledisko.
Ale občas se objeví někdo, kdo si chce „nadělit“ takové vylepšení celkového vzhledu i v dospělém věku.
Jakou technikou operujete Vy osobně?
Já operuji modifikovanou technikou, kterou původně popsal v roce 1963 Chong-chet. Kožní řez se provádí na zadní straně boltce, ale opracování chrupavky, což je ta zásadní věc celé operace, se nedělá ze zadní, ale z přední strany boltce. Podle mého soudu to umožňuje lepší přístup k chrupavce boltce. Záleží na typu vady odstávajícího boltce a tomu je třeba přizpůsobit operační techniku. Záleží na každém operatérovi, pro jakou techniku se rozhodne. A není důležitá použitá technika, ale kosmetický výsledek. Ten definitivně hodnotíme až 1 rok po operaci.
Jaké druhy výkonů ORL kromě modelace boltců ve Svitavách provádíte?
Já bych spíš začal tím, co neprovádíme. Neděláme „velkou onkologii“, tzn. nádorová onemocnění hrtanu, jazyka, krčních mandlí atd. Nemáme s touto léčbou vlastní zkušenosti a není u nás možnost ozařování. Nádorová onemocnění by měla být řešena komplexně na jednom pracovišti, proto posíláme tyto pacienty k léčbě do Pardubické nemocnice. Ostatní ORL operativu provádíme – jsou to operace středouší pro chronický středoušní zánět, stavy vedoucí k tomuto chronickému zánětu a s tím spojené určité typy tzv. převodní nedoslýchavosti.
Dále operace slinných žláz včetně příušních žláz, operace štítné žlázy, operace nosu a vedlejších nosních dutin (tzv. FESS operace), operujeme různé kožní nádory a kožní znaménka na hlavě a krku a plastické kožní operace s tím spojené. Provádíme i plastické operace zevního nosu často spojené s operacemi na zlepšení dýchání nosem. Samozřejmě provádíme standardní ORL výkony – nosní mandle u dětí, krční mandle, operace nosní přepážky, nosní polypy, různá endoskopické vyšetření atd.
A ještě bych zmínil, že již léta provádíme operace chrápání a poruch dýchání během spánku a řekl bych, že s tím máme docela dobré výsledky. Takže ten rozsah operací v rámci oboru je široký, ale trochu trpíme problémem malého spádu a počty jednotlivých výkonů nejsou takové, jak bychom si přáli. Ale kromě onkologie provádíme prakticky všechny výkony v šíři celého našeho ORL oboru.
Můžeme se zastavit ještě u těch operací chrápání – co je indikací k takové operaci?
Většinou k tomu pacienta donutí partner, ale dodal bych, že oproti mylným představám chrápáním trpí nejen muži, ale i ženy a děti. A dětská problematika je jiná než u dospělých. Nejde jen o vlastní chrápání jako zvukový projev, ten problém je složitější. Většinou totiž chrápání souvisí s poruchami dýchání během spánku, a to je potřeba napřed správně diagnostikovat, než se přistoupí k nějakému operativnímu řešení.
My ve Svitavách tuto diagnostiku provádíme, abychom od sebe odlišili tzv. „prosté chrápače“ od lidí, kteří mají problémy s dýcháním ve spánku a mají dechové pauzy. Tyto pacienty k nám pak přivádí do ambulance to, že mají v souvislosti s nekvalitním spánkem i denní příznaky – jsou celý den unavení, ztrácejí výkonnost, mohou mít problémy v práci, přes den jsou spaví, kam sednou, tam spí a mají problémy při řízení motorových vozidel spojené s mikrospánky, což zase souvisí s bezpečností silničního provozu. A trvá-li tento stav léta, může to mít negativní vliv i na řadu interních onemocnění. To už je ale úplně jiná problematika, kterou neřešíme na ORL.
Medicína se obecně postupem času vyvíjí. Můžete porovnat posun v rámci ORL oboru z hlediska techniky, materiálu, komfortu pro pacienta dnes a před 10, 20 lety?
Ta technika se vyvíjí neuvěřitelně rychle, bohužel s tím se ale celá medicína prodražuje. Každý nový přístroj znamená nové náklady a ty jdou do statisíců a miliónů. Takže udržet krok s moderní medicínou není jen otázka výchovy a vzdělávání nových lékařů a sester, ale i peněz. Nám se podařilo na ORL oddělení ve Svitavách v letošním roce také získat nové nákladné přístroje. Jedná se o tzv. NBI, přístroj, který umožňuje včasnější a lepší diagnostiku nádorových onemocnění a přednádorových stavů hlavy a krku. Slibujeme si od tohoto vyšetření včasný záchyt nádorového onemocnění v počátečním stadiu a tím větší naději na úspěšnou léčbu.
Dále jsme zakoupili nové flexibilní endoskopy na vyšetřování nosu a hrtanu u dětí a dospělých ve spojení s novou vyšetřovací jednotkou v ORL ambulanci. V nejbližší době musíme vyměnit již starý a nefunkční shaver, přístroj na FESS operace v nose a vedlejších nosních dutinách. Zkrátka, bez nové techniky se neobejdeme. To, co se dělalo před 15, 20 lety je dnes zastaralé a dnešní medicína je opravdu někde jinde. Je vidět odklon od klasických operací a příklon k těm endoskopickým. To není jen v našem oboru, ale i v břišní chirurgii, gynekologii či urologii, všude se preferují endoskopické operace, které jsou pro pacienta šetrnější. Čili ten pokrok v medicíně je úžasný.
Rozhovor připravila Alena Františková
