Chirurgické obory jako chirurgie, ortopedie, traumatologie, cévní a neurochirurgie, intenzivní péče, urgentní příjem nebo kontrolní ambulance. Přidejme ještě jedenáct nových operačních sálů, včetně sálu robotického, centrální sterilizaci a na střeše heliport. To vše se nachází v novostavbě uprostřed areálu Pardubické nemocnice.
„Otevření pavilonu chirurgických oborů Pardubické nemocnice, jehož součástí je také centrální urgentní příjem, je završením našich snah, které začaly před lety restrukturalizací našich nemocnic, kdy se z pěti samostatných zařízení staly finančně stabilní Nemocnice Pardubického kraje. Až poté jsme mohli začít realizovat jednotlivé důležité investice, kterých rozhodně do současnosti nebylo málo. Jednoznačně nejvýznamnější, časově nejnáročnější a finančně také nejobjemnější z nich je právě pavilon s centrálním urgentním příjmem za 1,8 miliardy korun s tím, že dalších 500 milionů korun jsou investice do vnitřního a přístrojového vybavení, což ze stavby dělá největší investici v dějinách našeho kraje. Ačkoliv jsme byli mnohými upozorňováni na to, že kraj nemůže tak rozsáhlou a finančně náročnou stavbu se svými daňovými příjmy zvládnout, opak byl pravdou. I když se jednalo o investici, která byla na hraně finančních možností Pardubického kraje, ukázalo se, že rozhodnutí jít do tohoto náročného projektu bylo správné a pro naše krajské zdravotnictví strategické. Budova se právem stane srdcem Pardubické nemocnice a novou dominantou krajského města. Jedná se o zařízení, které posouvá krajské zdravotnictví skutečně do 21. století, což zcela jistě ocení nejen samotní pacienti, ale také personál našich nemocnic. Také díky tomu budeme moci vykonávat kvalitní medicínu v moderních podmínkách, které si všichni zaslouží,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Uspořádání nemocničních areálů reflektuje dobu, ve které vznikaly, a i proto v Pardubickém kraji převažují nemocnice tzv. pavilonového typu. Moderní pojetí péče ale směřuje naopak k co největší možné centralizací na jedno místo. „Tato ojedinělá stavba je v celé historii Pardubické nemocnici zcela unikátním počinem. Podoba areálu se od 30. let minulého století výrazně nezměnila. Až doteď. Nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů Pardubic přináší celou řadu novinek, a to pro pacienty i personál znamená výrazné zvýšení komfortu. Vzniklo nové oddělení urgentní medicíny, zavádí se robotická operativa, zvyšuje se počet operačních sálů a personál i pacienti získávají moderní zázemí. Je to však také první krok k výrazné centralizaci péče do jednoho místa. K novému pavilonu se totiž v blízké budoucnosti připojí další dvě budovy a v Pardubické nemocnici vznikne tolik potřebné stavební propojení chirurgické a interní péče,“ řekl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald s tím, že v následujících dvou týdnech čeká dokončený pavilon poslední náročná fáze, a to stěhování. Do budovy bude třeba přesunout používané technologie, vybavení a nábytek. Jako poslední se přesunou hospitalizovaní pacienti, a to podle předem daného harmonogramu po jednotlivých odděleních.
Největší investice v historii Pardubického kraje i celého regionálního zdravotnictví
Nová budova bude znamenat nejen vyšší komfort pro pacienty, ale také lepší a modernější pracovní prostředí pro personál. „Jsem přesvědčena a moc si přeji, aby naše co do velikosti největší krajská zdravotnická stavba, byla současně každému pacientovi i bránou k uzdravení. Díky nejmodernějšímu vybavení napříč oborem zdravotnictví, poskytuje CUP také plnohodnotné zázemí pro důstojnou práci všech našich zaměstnanců, kteří se starají o to nejcennější, a to naše zdraví. Proto věřím v kladnou sílu této monumentální stavby se zárukou pro pacienta v brzký návrat domů, ke své rodině,“ přeje si náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková.
Stavba se svým objemem stává nejen dominantou areálu nemocnice, ale de facto celého krajského města. „Po stavební stránce byl nový pavilon urgentních oborů jednoznačně nejsložitější stavbou v historii Pardubického kraje. Bourání, přepojování sítí, stěhování několika oborů, omezený dopravní provoz v areálu a koordinování všech profesí, které se tady uplatnily, bych označil za naši akci kulový blesk. Osmipodlažní budova se stala novou dominantou nemocnice, ale díky své poloze také jednou z dominant města, na které nabízí unikátní pohledy. Nicméně bez konkrétních lidí, kteří se řadu let na přípravě a realizaci této stavby podíleli, bychom tu dnes nestáli. Všem patří obrovský respekt a poděkování,“ sdělil náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek.
Výrazným pomocníkem při realizaci stavby byly evropské fondy. „U přípravy projektu jsem stál již jako radní pro oblast zdravotnictví, takže vím, jak složité přípravy byly. S realizací nám velmi výrazně pomohly mimořádné evropské dotační prostředky v rámci programu REACT-EU, ze kterých jsme díky dobré připravenosti získali 500 milionů korun. K tomu je potřeba zmínit, že stejný program pomohl částkou přesahující 45 milionů korun s pořízením robotického operačního systému da Vinci. V roce 20letého výročí vstupu České republiky do Evropské unie je nový pavilon jistě příkladným počinem,“ říká krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr.
