Na neurologické klinice je spokojená
„Přiznám se, že jsem nikdy netíhla k jednomu oboru. Řekla jsem si, že uvidím, kam mě osud zavane,“ konstatovala Michaela Šancová. „Úplně původně jsem chtěla na střední škole studovat obor Zdravotnický laborant. Ten mi nakonec neotevřeli. Tak jsem šla na maturitní obor Praktická sestra,“ líčila zdravotnice, která už od druhého ročníku bakalářského studia na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice začala vypomáhat v Pardubické nemocnici. „Nejprve jsem působila na standardním oddělení a o prázdninách mezi bakalářským a magisterským studiem jsem nastoupila na jednotku intenzivní péče,“ sdělila absolventka magisterského studijního programu Univerzity Pardubice Specializace v ošetřovatelství – ošetřovatelství v interních oborech.
Kolegům v Pardubické nemocnici je vděčná za to, že jí po celou dobu studia vycházeli vstříc. „A tak jsem mohla studovat i pracovat,“ uvedla zdravotnice, která si práci na neurologické klinice pochvaluje. „Myslím, že klinika má vysoký standard. Jsem tu spokojená. Oslovila mě především kvalita poskytované péče a perfektní kolektiv, který vám v případě potřeby dokáže ochotně pomoct a poradit,“ shrnula Michaela Šancová.
Správné sestře by neměla chybět empatie
Cestu k neurologii si našla postupně. „Jsem si vědoma toho, že mezi studenty nepatří mezi nejoblíbenější obory. Možná proto, že někdo vidí, že zde pracujeme s velkým množstvím pacientů upoutaných na lůžku,“ přemítala mladá zdravotnice, podle níž však neurologie nabízí spoustu možností a způsobů se realizovat.
„Přijde mi skoro až neuvěřitelné, jaké obrovské pokroky jsou možné i po čtrnácti dnech na jednotce intenzivní péče. Samozřejmě to jsou ty šťastné případy. A v těch méně šťastných případech nezapomínáme ani na blízké, kteří rovněž potřebují jistý druh péče,“ podotkla Michaela Šancová, podle níž by správné sestře ve zdravotnictví neměla chybět empatie a flexibilita.
Někdy člověk musí překonat sám sebe
„Někdy člověk musí překonat sám sebe a trochu se obětovat. Občas se stane, že nejíte, nepijete, ale to k tomu patří. Rozhodně by člověku neměl chybět úsměv. Pacienti mohou mít z nové situace strach. Přece jen jsou třeba ve stavu, kdy se začínají znovu učit mluvit. A vy byste jim měli dát naději, uklidnit, že to zase bude dobré,“ poznamenala mladá zdravotnice, podle níž je v ošetřovatelství důležitá i týmová práce. „To je základ, bez kterého se neobejdete,“ doplnila Michaela Šancová.
Co nejvíce zpříjemnit pobyt v nemocnici
„Mnohdy není jednoduché vyrovnat se s těžkými situacemi. Člověk v sobě posouvá hranice, zvyká si i na náročné případy, ale vždycky se najde situace, která vás nějakým způsobem sebere. Nesmíte to však na sobě nechat znát. Naším hlavním úkolem je pacientům pomoct a pobyt v nemocnici jim co nejvíce zpříjemnit,“ sdělila pracovnice jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky Pardubické nemocnice, která nedávno získala Cenu Nemocnice Pardubického kraje za vynikající úroveň bakalářské nebo diplomové práce. Ta je pravidelně udělována studentům Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Její název zněl Mikrobiální osídlení močového měchýře pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem.
