Jaká je životnost kloubních náhrad? Může ji pacient ovlivnit?

Jaká je životnost kloubních náhrad? Může ji pacient ovlivnit?
4. května 2022
Už přes sedm desítek let existuje v Pardubické nemocnici ortopedické oddělení, jehož lékaři za tu dobu provedli desetitisíce operací i ambulantních výkonů. Od roku 2014 ho vede primář Petr Hoza.

O jaké pacienty ortopedické oddělení Pardubické nemocnice pečuje?

Ortopedické oddělení Pardubické nemocnice kompletně pečuje o pacienty s nemocemi a úrazy pohybového aparátu. Velkou část naší práce tvoří operace kloubních náhrad, tedy péče o pacienty s různým poškozením kloubů, ať už se jedná o primární artrózu, poúrazové stavy, následky vrozených vad nebo systémových nemocí pohybového aparátu. Nechybí ani artroskopická operativa, plastiky vazů, stabilizace kloubů, korekční operace při poruchách osy končetin, operace úrazů, vrozených i získaných vad rukou, nohou apod. Staráme se i o pacienty s infekty nebo nádory pohybového aparátu, pacienty s diabetickou nohou, ale i o dětské ortopedické pacienty. Spektrum je široké, nespočívá pouze v operacích, ale v komplexním přístupu, od diagnostiky přes konzervativní i operační léčbu až po rehabilitaci, pooperační péči, edukaci pacienta a prevenci. Provádíme mimo jiné i preventivní vyšetření dětských kyčlí a úzce spolupracujeme s ostatními obory: traumatologií, rehabilitací, neurochirurgií, onkologií, pediatrií, revmatologií, osteologií a dalšími.

Jakou kapacitu má ortopedické oddělení Pardubické nemocnice? Kolik ambulantních ošetření ročně provedete?

Ortopedické oddělení Pardubické nemocnice má kapacitu 50 lůžek, na kterých se ročně vystřídá přibližně 2 tisíce pacientů. Naprostá většina je přijata k operačnímu léčení, ale část z nich přichází ke konzervativní terapii nebo diagnostickým pobytům. Ve třech ambulancích provedeme ročně na 20 tisíc ošetření a jsme tak největší ambulantní i lůžkovou ortopedií v Pardubickém kraji.

Kolik operací ročně vykonáte?

Počet operací se ročně pohybuje kolem 2 tisíc. Dříve to bylo až 2300 operací ročně. V současné době je jejich počet trochu nižší. Důvodem byla omezení způsobená v posledních dvou letech pandemií koronaviru. Zároveň přibývá počet složitějších, náročnějších operací na úkor těch jednodušších.

Jaké operace a zákroky jsou na ortopedickém oddělení Pardubické nemocnice nejčastější?

Ročně provádíme přibližně 500 operací kloubních náhrad. Především se jedná o výměny kyčelních a kolenních kloubů, ale jde také o náhrady ramenních kloubů či drobných kloubů rukou. Přibližně stejný počet je artroskopií, přičemž jednoduchých artroskopií ubývá, naopak roste počet složitějších artroskopických zákroků se stabilizacemi kloubů, plastikami vazů a dalšími ošetřeními nitrokloubních struktur. Provádíme operace úrazů, korekční osteotomie při poruchách osy končetiny, operace statických vad nohy, operativu ruky, včetně ambulantně prováděných zákroků. Důležitou úlohu v krajské nemocnici hraje také spolupráce s onkologií v rámci Komplexního onkologického centra. Podílíme se na operativě měkkotkáňových i kostních nádorů či metastáz.

Roste i počet operací kloubních náhrad? Jak mohou pacientovi pomoct?

Co se týče plánovaných operací kloubních náhrad, těch bohužel nepřibývá. Ne, že by nebylo potřeba dělat jich více, ale jsme limitováni kapacitou oddělení, personálu, sálů a smluv s pojišťovnami. Přibývá ale jednoznačně endoprotéz z úrazové indikace. Například počet endoprotéz kyčle prováděných pro zlomeninu krčku stehenní kosti se za posledních 10 let zdvojnásobil. Stejně tak počet endoprotéz ramenního kloubu kvůli tříštivé zlomenině pažní kosti v oblasti ramene je v porovnání s minulými roky dvojnásobný. Je to dáno jednak stárnutím populace, vyšší incidencí zlomenin, ale i tendencí více operovat úrazy, u kterých se dříve postupovalo konzervativně, tedy bez operací.

Dá se obecně říct, že ortopedických pacientů přibývá? Pokud ano, tak čím to je?

Určitě jich přibývá. Je to dané nejen stárnutím populace, ale i zvyšujícími se nároky lidí na pohyb a různé aktivity. S tím souvisí také čekací doba na operace. Mám na mysli především čekání na výměnu kloubu. Ta se teď v souvislosti s pandemií koronaviru prodloužila, protože plánované výkony se odkládaly, naše oddělení bylo během posledních dvou let částečně uzavřeno a změněno na covid jednotku. Skluz ve výpadku operativy lze jen stěží dohnat. Vidíme to i na nálezech, se kterými pacienti přicházejí. Z běžné artrózy se během dlouhého čekání stala nekróza kosti, rozpad kloubu. Takové operace jsou pak náročnější nejen medicínsky, ale i ekonomicky, s nutností použití složitějších (revizních) implantátů, přídavných fixací, náhrad kosti apod. Problém čekacích dob není jen u nás, je napříč republikou, ale i v zahraničí.

Jaká je životnost kloubních náhrad? Může ji pacient ovlivnit?

Pacienti se často ptají, jak dlouho jim umělý kloub vydrží. Na to nelze jednoduše odpovědět. Životnost kloubní náhrady ovlivňuje řada faktorů: zátěž, opotřebení, hmotnost pacienta, kvalita kosti, operace – správná pozice a velikost implantátu, biologické vlastnosti pacienta, infekce, systémové nemoci pacienta a jiné. Nelze proto garantovat životnost implantátu. Dá se ale říci, že 15 až 20 let vydrží endoprotéza většině pacientů. Jsou případy, kdy je nutnost revize třeba po roce nebo po pěti letech, na druhou stranu se nám až nyní objevují pacienti, kterým byla implantována totální náhrada kyčle nebo kolene v 90. letech minulého století, v podstatě v době, kdy se s tím ve větší míře začínalo. Náhrada jim vydržela 20 let, a to se nepoužívaly zdaleka tak dobré materiály jako dnes, takže je předpoklad, že životnost těchto náhrad se bude zvyšovat.

Provozujete i kostní tkáňovou banku. Co je jejím účelem?

Jde o zařízení, které provozuje ortopedické oddělení Pardubické nemocnice v prostorách operačních sálů. Slouží k odběru a uchovávání kostní tkáně pro pozdější použití. Dárcem kosti je pacient podstupující endoprotézu kyčelního kloubu. Při operaci se resekuje hlavice stehenní kosti s krčkem, tuto kost, která je vlastně odpadem, uchováváme v kostní bance při teplotě minus 80 °C, abychom ji pak mohli použít u pacienta, který ji potřebuje. Buď při revizní operaci endoprotézy, při výplni kostních cyst, u nehojících se pakloubů apod. To vše samozřejmě za splnění přísných aseptických podmínek a za předpokladu, že je dárce zdráv. Jeho zdravotní stav se hodnotí ještě půl roku po odběru, aby se kost dala použít. Musí se sérologicky a klinicky vyloučit vybrané nemoci.

Na ortopedii provádíte i moderní terapii léčby defektů chrupavky. V čem spočívá?

Pacientů s poruchou chrupavky není málo. Možností, jak ošetřit tzv. chondrální defekt, je více. Naše oddělení se podílelo v rámci klinické studie na autologní transplantaci chrupavky. Zjednodušeně: pacient má defekt chrupavky v koleni, my jsme odebrali dvoumilimetrový vzorek jeho vlastní chrupavky a tkáňová banka v německém Reutlingenu nám vykultivovala dostatečně velkou záplatu z pacientovy vlastní chrupavky, kterou jsme zhruba po měsíci implantovali do defektu. Je to velmi nákladná léčba s dobrými výsledky, kterou bohužel ještě neprovádíme standardně. Ale věříme, že bude v budoucnu nasmlouvána s pojišťovnami a přibude do portfolia našich operací. Provádíme ale jiné, méně složité náhrady chrupavky vlastním štěpem v rámci jedné operace. Ty vypadají také slibně. 

Další aktuality