Vyrazit na dlouhý běžecký trénink nebo se na kole vydat na několikahodinovou vyjížďku v současném horkém počasí. Takový nápad lékaři rozhodně nedoporučují. Přestože má sportování pozitivní vliv na lidský organismus, v kombinaci s vysokými venkovními teplotami může přinést spíše zdravotní problémy. „Zejména pro netrénovaného člověka to může být vysoce rizikové,“ upozornil lékař Martin Kubrycht, který na kardiologickém oddělení Pardubické nemocnice vede centrum zátěžové diagnostiky a sportovní medicíny.
Sportování během současných veder není vhodné?
Rozhodně není vhodné. Udává se, že bychom se měli sportování spíše vyhnout, pokud je venkovní teplota vyšší než 29 nebo 30 stupňů. Měli bychom raději relaxovat ve stínu, protože riziko poškození organismu vysokým teplem a ztrátami dehydratací je poměrně vysoké.
Platí to o sportování obecně? Nebo některé sportovní aktivity jsou vyloženě nevhodné?
Čím bude sportování trvat déle, tím méně je vhodná. Jedná se tedy především o vytrvalostní aktivity. Když už se jim věnujeme, je potřeba přizpůsobit dobu tréninku. Je optimální přeřadit ho do časných ranních nebo naopak pozdních večerních hodin tak, abychom se nejvyšším teplotám přes den vyhnuli. Samozřejmě je ještě rozdíl mezi tím, zda sportuje trénovaný člověk nebo běžná populace. Čím více je člověk trénovaný, tím lépe snáší teplo. Větší rizika jsou u lidí, kteří si jdou zasportovat nebo zaběhat jednou za čas. Ti jsou ohroženi nejvíce.
Když už nedáme na vaše doporučení, a přece jen sportujeme ve vedru, kdy bychom měli zbystřit? Jak vypadají varovné signály, které naznačují, že s naším tělem není něco v pořádku?
Vedro nám může způsobit spoustu problémů. Jakoukoliv aktivitou vzniká v našem těle teplo. Organismus se snaží bránit, proto se člověk potí. Pocením může ztrácet poměrně hodně tekutin. Udává se, že při fotbalovém nebo hokejovém utkání může člověk ztratit 1,5 až 3 litry potu během zápasu. Při maratonu není výjimkou, když běžec vypotí 4,5 litru. Ztráty tekutin a následná dehydratace jsou velmi aktuální při sportování při vyšších teplotách. Prvním příznakem jsou křeče z horka, může dojít i k tepelnému vyčerpání nebo k tepelnému selhání.
Jak bychom měli tekutiny doplňovat při sportu?
Pokud nedáme na zákazy a doporučení a sportovní aktivity stejně provozujeme, měli bychom na hydrataci a pitný režim opravdu dbát. Měli bychom vypít zhruba 400 až 600 mililitrů tekutin už před sportovní aktivitou. Nápoj by měl být chladnější, ne vyloženě ledový. Pomáhá k vyšší evakuaci žaludku, takže nám při sportování nebude těžko. Potom bychom měli na každou hodinu sportovní aktivity vypít 800 mililitrů až 1 litr tekutin. Neměla by to být jen čistá voda. Měl by to být hypotonický roztok, který bude obsahovat určité množství glukózy a solí.
Takže při sportu bychom měli kombinovat třeba iontové nápoje s čistou vodou nebo ovocnými šťávami?
Je to samozřejmě možné. Jsou třeba i vzácné výjimky. Když některé atletky pily v průběhu maratonského závodu pouze vodu a často se stavovaly na občerstvovacích stanicích, může dojít k tzv. otravě vodou. To jsou ale spíše raritní věci, s nimiž se v běžné praxi nesetkáváme. Ale opravdu, pokud chce člověk sportovat, přestože bychom to spíše nedoporučili, při teplotách vyšších než 29 – 30 stupňů je velice důležité nosit si s sebou nápoj a důkladně pít.
