Uspořádání nemocničních areálů odráží dobu, kdy vznikaly. V Pardubickém kraji převažují nemocnice tzv. pavilonového typu. Pacient, který do nemocnice přichází s akutním problémem, musí v takové nemocnici sám identifikovat, na které oddělení se má obrátit. Ne vždy se mu to podaří správně a v řadě případů je třeba vyšetření doplnit o zobrazovací metody. A právě tady začíná zdlouhavá cesta čekárnami a ambulancemi nemocnice… Moderní pojetí péče však směřuje jinam a nahrazuje desetiletí zaběhaný systém centralizací na jedno kontaktní místo – urgentní příjem.
„Hlavní náplní práce zdravotníků na urgentním příjmu je péče o většinu pacientů s akutní změnou zdravotního stavu úrazového i neúrazového původu,“ říká Ondřej Rennét, vedoucí lékař pardubického oddělení urgentní medicíny, a dodává, že pomoc zde najdou všichni ať už přivezení zdravotnickou záchrannou službou, rodinou nebo přicházející samostatně. „Zařazení pacientů na jednotlivé úseky urgentního příjmu se totiž řídí právě tíží jejich zdravotního stavu a potřebou monitorace životních funkcí,“ vysvětluje Ondřej Rennét.
Urgentní příjem se skládá z ambulantní, expektační a resuscitační části a představuje jakousi vstupní bránu pacienta do nemocnice. Jedno místo, kde se na základě charakteru onemocnění a jeho závažnosti, rozhoduje o způsobu a postupu léčby bez toho, aby pacient putoval nemocničním areálem za jednotlivými specialisty. Pod jednou střechou se zde nachází komplex ambulancí a vyšetřoven, tedy odborníků z řady oblastí, kteří mají k dispozici zobrazovací vyšetření, jako jsou rentgen, ultrazvuk či CT.
Dva urgentní příjmy v kraji
Nemocnice Pardubického kraje bude mít urgentní příjmy dva. Novou budovu v Orlickoústecké nemocnici, kde bude sídlit, otevřela nemocnice nedávno. První pacienti se do ní stěhovali 18. května, a to na JIP interních oborů, o týden později následovalo ARO a 8. června se má otevřít i samotný urgentní příjem. Více o urgentním příjmu v Ústí nad Orlicí se dozvíte zde, video pak naleznete také tady.
Druhý urgentní příjem vyrůstá v Pardubické nemocnici. Stavba běží podle plánu, a pokud se nastavené tempo podaří udržet, měl by být hrubý skelet budovy dokončený do konce srpna. „Momentálně se dělají omítky v suterénu, vyzdívá se přízemí, tedy přímo část urgentního příjmu, a betonuje se strop třetího nadzemního podlaží. Tam, kde je strop dokončený, rostou sloupy čtvrtého nadzemního podlaží. Stavba tak prakticky roste před očima každým dnem,“ říká generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald. Jak by měla osmipodlažní budova vypadat a jaké další obory kromě urgentní medicíny do ní ještě čeká stěhování? Podívejte se sem.
Urgentní medicína: jeden z posledních holistických oborů v lékařství
Urgentní medicína vznikla jako samostatný obor v 70. letech v USA. Ve 2. polovině 20. století totiž došlo k vypracování metodiky neodkladné péče. Navazovalo se na zkušenosti válečné medicíny, zejména válečné chirurgie, a díky technologickému pokroku se zvýšila dostupnost diagnostických metod a léčebných postupů. Specialisté v oboru urgentní medicíny nacházejí své uplatnění na zdravotnické záchranné službě nebo právě na odděleních urgentní medicíny.
V době, kdy se řada lékařských oborů ubírá cestou specializace, je pro urgentní medicínu typické, že je třeba stále vnímat člověka jako celek. S trochou nadsázky se tak o urgentní medicíně hovoří jako o jednom z posledních holistických oborů v lékařství. Urgentní medicína patří dnes mezi základní specializace.
Více o Emergency Medicine Day 2022
