Jeho zpracování zadal v polovině roku vedení akciové společnosti 1. náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Roman Línek. Cílem programu je souhrnně řečeno zlepšovat mezilidské vztahy uvnitř i vně těchto zdravotnických zařízení a zvyšovat spokojenost pacientů i zaměstnanců. „Vedení Nemocnice Pardubického kraje se k našim námětům postavilo velmi konstruktivně a vzalo si program za svůj. Sestavilo projektový tým v čele s manažerkou kvality a ombudsmankou Svitavské nemocnice Markétou Nemšovskou a ještě do konce letošního roku plánují uskutečnit první záměry,“ řekl Roman Línek.
S provozem v jednotlivých nemocnicích se také postupně seznamuje odborný garant projektu Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Lékařské fakulty se svým studentům snaží předat tři pilíře, které definují kvalitního lékaře: jsou to znalosti, dovednosti a postoje. Zatímco v prvních dvou jsme na světové špici, což praxe dokládá tím, že na našich fakultách studuje řada mediků ze Skandinávie, západní Evropy, Izraele i USA nebo Kanady, ve třetím pilíři, tedy postojích, čeští lékaři výrazně zaostávají za svými západními kolegy,“ uvedl Marek Vácha a dodal: „Pokud v našich zemích pacienti žalují lékaře, v drtivé většině případů to nebývá kvůli nedostatečným vědomostem nebo nedostatečným dovednostem, nýbrž právě kvůli přístupu k pacientovi, aroganci, nepodávání informací o diagnóze nebo navrhované terapii, tedy vše, co patří do široké oblasti postojů.“
V nemocnicích proto bude v nejbližší době zveřejněn etický kodex společný pro všechna pracoviště a sjednotí se také systém hodnocení zaměstnanců. „Je pro nás zcela zásadní, aby pacienti cítili, že jsou v našich nemocnicích v dobrých rukou, a naši zaměstnanci vykonávali své náročné povolání rádi,“ konstatovala Markéta Nemšovská.
Projekt se kromě jiného zaměřuje na přístup zdravotníků k nejpočetnější skupině hospitalizovaných – tedy seniorům, a také k dětem. Samostatnou kapitolou jsou nevyléčitelně nemocní a umírající pacienti. Podle průzkumů se 90 procent mladých lékařů cítí být nepřipraveno komunikovat s nevyléčitelně nemocným a jeho rodinou. Nemocnice plánuje nejen školení personálu v paliativní péči, ale chce umožnit rodinám intenzivnější doprovázení umírajících a případnou duchovní oporu.
Ačkoli některé oblasti, jako je parkování, orientační systémy v areálech nemocnic nebo budování klidových místností vyžadují postupné stavební investice, jsou i takové projekty, které finančně náročné nejsou. V cestě ke zlepšení stojí třeba jen zaběhlé systémy organizace práce. „Chceme se podívat na naše vnitřní řády a režimy dne a zjistit, kde z hlediska provozu na oddělení není třeba nutné budit hospitalizované pacienty v šest hodin ráno,“ sdělil jeden z příkladů chystaných změn generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
„Celkem má projekt deset oblastí, které se budou postupně naplňovat v příštích dvou letech. První průběžné výsledky předloží vedení nemocnice Radě Pardubického kraje do června příštího roku. Ale je samozřejmé, že nemocnice teď nastartuje podmínky, které by ve prospěch větší spokojenosti pacientů i lékařů měly ovlivňovat její chod dlouhodobě,“ řekl na závěr Roman Línek.
Oddělení komunikace a vnějších vztahů kanceláře hejtmana Pk
