O tom, kdy má význam užívat antibiotika a antivirotika a jak respiračním onemocněním předcházet, jsme hovořili s primářkou oddělení infekční diagnostiky v Litomyšlské nemocnici Janou Janečkovou.
Proč nás trápí respirační onemocnění především na podzim a v zimě?
Respirační infekce jsou nejčastějším důvodem, který přivede pacienty do ordinací praktického lékaře nebo pediatra. Jakmile skončí léto, tak začne období, kdy se ochladí, jsme méně na čerstvém vzduchu, máme také méně otevřená okna a najednou se ukazuje, že přibývá respiračních infekcí. Respirační infekce mohou mít mnoho původců. Jsou to jednak bakteriální původci, například betahemolytické streptokoky, hemofily, pneumokoky, moraxely, ale z velké části jsou původcem viry.
Jak se projevují běžná respirační onemocnění?
Příznaky u respiračních nemocí jsou vždy podobné. Jedná se o teplotu, může být jen zvýšená nebo i horečka, rýma, zduření sliznic, nejen nosních a nosohltanu. Může se jednat o kašel, bolest v krku, sekreci z nosních průduchů. Pokud jsou to závažnější infekce, které postihují dolní cesty dýchací, jedná se o bronchitidu nebo pneumonii, tam už jsou zase příznaky specifičtější. Ale abychom rozpoznali spolehlivě podle příznaků, jestli se jedná o virovou nebo bakteriální infekci, to je obtížné. Lékaři mají k dispozici pomocný test na stanovení C-reaktivního proteinu (CRP), který je vysoký nebo vyšší u bakteriálních infekcí, ale u infekcí virových je negativní, takže jakýsi orientační marker zánětu, který nám rozliší bakteriální a virovou infekci, máme.
Jak se léčí virové a bakteriální onemocnění?
Co se týče bakteriálních infekcí, tam kde je potřebná léčba, tak podáváme antibiotikum. Pokud není potřebná antibiotická léčba, snažíme se o symptomatickou léčbu a u virových infekcí je to obdobné. Pokud neprokážeme chřipku a onemocnění má průběh lehčí, snažíme se antipyretikem snížit teplotu, pomocí ibuprofenu omezit otok sliznice nosních průduchů, protože ty nám redukují ten průchod vzduchu na minimum. Když má pacient kašel, tak podáváme antitusikum na potlačení kašle, nebo naopak nějaké mukolytikum a bronchodilatans na odkašlání a zprůchodnění dýchacích cest.
Pokud je průběh onemocnění těžší a víme, o jaký virus se jedná, máme na chřipkové viry antivirotikum jako je oseltamivir, to znamená přípravek Tamiflu. Ale máme i nechřipkové viry, kterých je celá řada. Patří sem například dobře známé rhinoviry skupiny A,B,C, adenoviry A-G, respirační syncytiální viry A-B, metapneumovirus, coronavirus a další. Když je dobře vytestujeme, tak můžeme předpokládat, jaká bude nejlepší léčba. Jestliže lékař nemůže zvolit léčbu symptomatickou, stav nemocného je závažnější a je předepisováno antibiotikum, potom by vždy předem měl být proveden odběr vzorku pro vyšetření metodou kultivace a genetiky respiračních patogenů.
Kultivační metoda trvá 24 hodin a může prokázat pouze typicky kultivovatelné bakterie. Genetika trvá od 1 do 4 hod. od dodání vzorku do laboratoře a ukáže bakterie nekultivovatelné, nejčastější: Mycoplasma pneumoniae, Chlamydophilla pneumoniae, Legionella pneumophila, Bordetella a z virů nejčastější: chřipkové a nechřipkové viry.
Existují bakteriální infekce, které se neprokáží testem CRP?
Ano. Je celá řada bakterií, my jim říkáme atypické bakterie, které nám nezvednou C-reaktivní protein, a je to proto, že tyto bakterie se dostávají v těle člověka tzv. intracelulárně do nitra buněk. Nedají podnět k tomu, aby se C-reaktivní protein vytvořil. Takže u těchto atypických bakterií je na místě právě antibiotická léčba, ale specificky zaměřená na antibiotika s intracelulárním průnikem jako jsou třeba makrolidy. Pokud bychom nasadili pacientovi třeba penicilin, tak tato léčba nebude úspěšná. Významnou roli přitom hraje právě diagnostika. Je důležité rozlišovat bakterie typické, atypické a virové infekce, u kterých není C-reaktivní protein nikdy zvýšený, nebo jen nepatrně, mírně.
Co můžeme udělat pro prevenci respiračních onemocnění?
Abychom předcházeli virovým onemocněním a vůbec onemocněním dýchacích cest, tak je důležité mít každý den dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, dobrou životosprávu a také mohu připomenout – mít dobrou hladinu vitamínu D. Řada z nás, pokud si nechá stanovit hladinu vitamínu D, tak se prokáže, že ho nemá v těle dostatek. Buď tedy můžeme pro nápravu zlepšit životosprávu, nebo můžeme vitamín D přidávat pomocí přípravků dostupných v lékárně tak, aby byla jeho hladina dostatečná. My říkáme, aby byl člověk saturovaný. Je samozřejmě vhodné testovat tuto hladinu.
Vitamín D je velmi důležitý, protože na něm vlastně stojí celý imunitní systém člověka. Když budeme mít dobrý stav imunity, tak předejdeme infekci jako takové, i když před námi někdo kýchne nebo nedodržuje základní hygienické návyky a prská viry na své okolí.
