Evropský antibiotický den bojuje za zachování účinnosti antibiotik

Evropský antibiotický den bojuje za zachování účinnosti antibiotik
16. listopadu 2013
Již pošesté je 18. listopad vyhlášen jako Evropský antibiotický den. Tuto iniciativu organizuje Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí a podporuje ji Světová zdravotnická organizace. Připojuje se k ní i Antibiotické středisko Pardubické krajské nemocnice, a.s.

 „Evropský antibiotický den apeluje proti nadužívání antibiotik nebo jejich užívání v neodůvodněných případech a s tím spojená rizika. Bakterie se totiž proti antibiotikům brání tím, že pozmění svou genetickou strukturu a v případě závažného onemocnění jsou potom neúčinná. Proto je nutné používat antibiotika velmi zodpovědně," uvedla Eva Zálabská, primářka oddělení klinické mikrobiologie Pardubické krajské nemocnice, a.s.

Rostoucí výskyt bakterií odolných vůči antibiotikům je stále větším zdravotním problémem. Možnosti léčby jsou výrazně omezené či zhoršené, snižuje se kvalita života a naopak rostou náklady na zdravotní péči. Z dat vyplývá, že v posledních letech každoročně v Evropě zemře v důsledku rezistentních infekcí až 25 000 lidí a jejich počet neustále roste. Náklady na léčbu těchto infekcí pak ročně přesahují 1,5 miliardy eur. Podle Světové zdravotnické organizace je léčba rezistentní infekce až stokrát nákladnější než léčba infekce způsobené nerezistentními kmeny bakterií.

„Pacienti se často domáhají předepsání antibiotik u lehčích viróz. Na místě však jsou až tehdy, pokud dojde k bakteriální komplikaci. Právě toto by měl Evropský antibiotický den připomenout laické i odborné veřejnosti," uvedla primářka Zálabská.

Z rezistentních baktérií je nejznámější tzv. MRSA (methicilin-resistentní Staphylococcus aureus), známější jako zlatý stafylokok. Zatímco v běžné populaci se vyskytuje na sliznicích zdravých lidí až ve 30%, ve zdravotnických zařízeních je odolný vůči celé řadě antibiotik a ohrožuje hlavně oslabené jedince. Dalším podobným mikrobem je Escherichia coli, která se běžně vyskytuje v trávicím traktu a je neškodná. V posledních letech však dochází k proměnám i této bakterie a může způsobit u člověka závažné komplikace až sepsi.

Podle aktuálních údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí je například rezistence gramnegativní bakterie s názvem Klebsiella pneumoniae na cefalosporiny třetí generace jednou z nejhorších v Evropě. Přitom tato bakterie je nejčastějším původcem nemocničních infekcí, jakými jsou například infekce krevního řečiště, močových a dýchacích cest.

„Zneužívání antibiotik vede k nárůstu rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Může nastat i situace, že v závažných případech nejsou antibiotika účinná, protože bakterie jsou proti nim odolné. Některé bakterie produkují enzymy, které ničí antibiotika, jiné se brání dalšími ´protiantibiotickými´ mechanismy," uvedla primářka Zálabská. „Uvážlivé používání antibiotik může pomoci zastavit vývoj rezistentních baktérií a zachovat účinnost antibiotik pro příští generace," dodala.

V týdnu od 18. listopadu má každý v souvislosti s aktivitami Evropského antibiotického dne možnost informovat se o rizicích spojených s užíváním antibiotik v jakékoliv lékárně v České republice. Informace zájemcům podají i pracovníci lékárny pro veřejnost Pardubické krajské nemocnice, a.s.

Mgr. Dušan Korel, tiskový mluvčí
Pardubická krajská nemocnice, a.s.

Další aktuality

Společné komuniké Pardubického kraje, Nemocnice Pardubického kraj a lékařského odborového klubu

19. dubna 2024

Na základě dohody hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a předsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martina Engela se ve čtvrtek 18. dubna uskutečnilo společné jednání vedení kraje a Nemocnice Pardubického kraje se zástupci LOK jednotlivých nemocnic. V průběhu jednání byly debatovány všechny požadavky lékařů.

Na Den glaukomu si v Litomyšlské nemocnici nechalo zkontrolovat oči na sedm desítek zájemců

5. dubna 2024

Možnost nechat si vyšetřit oči v rámci Světového týdne glaukomu využilo 13. března na očním oddělení Litomyšlské nemocnice na sedmdesát zájemců. Zdravotníci čtyřem pacientům diagnostikovali nejčastěji se vyskytující zelený zákal otevřeného úhlu a zahájili léčbu. U šestnácti lidí zachytili podezření na zelený zákal ke sledování. U dalších dvou lidí zdravotníci identifikovali šedý zákal.