Rady psychologů

Zachování psychického zdraví v krizových situacích

Rady oddělení klinické psychologie Pardubické nemocnice


1. Prožívání je normální – akceptujte obavy i stud

Prožívat strach, obavy, záchvěvy paniky, frustraci, naštvanost, úzkost, bezradnost a následně třeba pocity viny, studu či trapnosti je úplně NORMÁLNÍ. Z výzkumů vyplývá, že nás tyto emoce vedou ke zdraví a ochrannému chování (např. mytí rukou, navýšení konzumace vitamínů). Není potřeba ani vhodné tyto emoce potlačovat či předstírat, že neexistují – jsou normální, pomáhají nám přežít, akceptujte je. Prostě to tak je.

2. Nebuďte negativní a nepřátelští – nekontaminujte prostředí

Laskavost je velmi nedoceněná vlastnost. Myslete pozitivně, buďte laskaví, milí a ohleduplní vůči vlastnímu prožívání i k prožívání Vašich blízkých. Pokud máte radost, dobrou náladu či zprávu, sdílejte ji s ostatními. Emoce i nálady jsou vysoce nakažlivé. Šiřte optimismus a humor, cíleně hledejte pozitiva, podporujte v dobrém rozpoložení i ostatní. Někoho naštvat, kritizovat či vystresovat umí každý. Pobavit, potěšit, utěšit, pochválit, podpořit či rozesmát ostatní je obtížnější. Ale umíte to.

3. Pečujte o sebe – zůstaňte zdraví

Nemožnost odpočinout si a vypořádat se se stresem tak, jak býváme zvyklí (cvičení, sauna, restaurace, kultura), vytrženost "z normálního života“ je náročná a vyžaduje osvojení nových (jiných) tzv. copingových strategií. Zajídat či opíjet neklid není nejlepší nápad, lepší je udržet se aktivní a fit, což znamená pohyb, střídmá strava s dostatkem vitamínů, pitný a vlastně celkový režim. Nedávejte svému mozku záminku myslet si, že jste nemocní, pokud nejste. Nechovejte se jako nemocní.

4. Stanovte si pravidla a řád

Je nutné dodržovat nejen pravidla krizové situace, ale i ta vlastní. Zvládnout dobře nedobrovolný pobyt v domácím prostředí v krizové situaci není samozřejmé. Stejně jako zvládnout rizikový kontakt v práci. Nejistota, když nevím, co budu dělat, co den přinese, může to mít pro psychiku devastující následky. Po čtrnácti dnech takový člověk snadno propadne zoufalství a chaosu. Smysluplná pravidla pomohou ustálit chování jak v rodině, tak ve práci. Není to něco, co bere svobodu, ale co podrží. Se stanovenými pravidly a řádem se chováme mnohem snadněji než ve zmatku.

5. Nepříznivé okolnosti spouštějí pozitivní změny, spolehněte se

Nepříznivé okolnosti dokážou nastartovat významné pozitivní změny. Z výzkumů vyplývá, že jsou potenciálním spouštěčem a výzvou nejen k osobnímu, ale i globálnímu růstu. Čelíme nepopiratelně obří zátěži: současně jsme frustrovaní (je nám v něčem bráněno), deprivovaní (máme pocit nedostatku) a zároveň přehlcení např. monotónními informacemi s rostoucími počty nakažených i omezení. Konec této zátěže je přitom velmi mlhavý. Životní nepřízeň má ale potenciál aktivovat a posunout hodnotové žebříčky a s nimi související chování směrem k životu – k lidství, sounáležitosti a zodpovědnosti nejen za sebe sama, k lásce k životu, přírodě, k zaujatosti životem jako takovým.

6. Nepřízeň neomlouvá, není polehčující okolností

Sociální izolace nepřispívá k duševnímu ani fyzickému zdraví, zvyšuje úzkost, nadužívání farmak, drog, alkoholu, i např. domácí násilí. Sociální izolace ale nežádoucí chování NEOMLOUVÁ. Jsme plně zodpovědní za to, co děláme, i za své emoce, i v tomto mimořádně náročném období. Jsme zodpovědní za blaho těch, kteří jsou na nás závislí. Je to v našich rukou, nejsou prázdné.

7. Aktivně podporujte sociální síťování

Osobní sociální síť a její „hutnost“ přispívá k dobré duševní pohodě. Podpořte své kolegy a blízké v udržování sociálních kontaktů, doporučte jim, ať spolu mluví, píšou si, hrají hry. Děti bývají velmi zasíťované a online chat je fajn nejen pro zadávání úkolů, ale i jako zdroj opory a přijetí – těch nejlepších léků na neklid a stres. Chatovací skupina, kde jsou všichni z oddělení nebo kde rodina komunikuje ohleduplně a pracuje společně na úkolech, pomůže i potěší. Stačí se ozvat jen krátce, aby ostatní věděli, že na ně myslíte, i když jste zavalení prací.

POSLEDNÍ, ALE DŮLEŽITÉ: Až dnes přijdete domů, nespěchejte na sebe

Všichni máme knihy, na které nebyl čas, filmy a seriály, které jsme chtěli už před lety vidět, deskové hry a puzzle s tisíci kousky, které jsme dostali, když nám bylo 12, učebnici norštiny pro samouky – určitě nás napadlo, jaké by to bylo být doma a mít na to čas jako ostatní... Z výzkumů ale vyplývá, že na ně přijde čas až později. Anebo spíše vůbec. Je totiž potřeba adaptovat se na nové, a ne zrovna přátelské životní podmínky „technicky", zajistit chod domácností, práce, dobrou pohodu a atmosféru v nejbližších dnech. Dejte si načas, polevte v nepotřebných detailech a povinnostech, nespěchejte na sebe, rodinu, nadřízené, ani kolegy. Jsme přece všichni trochu v šoku. Nevytvářejte další tlak.

Zpracováno podle doporučení Psychologického ústavu AV ČR dne 13. 3. 2020.